Archiv pro rubriku: Výstavy

zajímavé výstavy, akce

Aby se to už nikdy neopakovalo — Filozofická fakulta UK

Výstava je věnována dějinám K 231, který byl jedním z významných projevů
oživení občanské společnosti v roce 1968. Zvolená koncepce umožnila také postihnout širší
kontext celého období komunistického režimu se zaměřením na následující témata:
politická represe v letech 1948 až 1968, pokusy o rehabilitaci a odsouzení komunistických zločinů
v roce 1968, nekomunistické tradice Pražského jara, představitelé K 231 a pestré osudy jeho
členů po ukončení činnosti klubu v září 1968. Výstava obsahuje celkem patnáct
tématických panelů a čtyři vitríny s ukázkami dobových dokumentů a publikací o K
231. K výstavě bude vydán katalog s rozsáhlou obrazovou přílohou. Dějinám K-231 bude
věnována také edice dokumentů, kterou v roce 2008 připravuje Ústav pro studium totalitních
režimů k vydání.

Zdroj a více informací: Ústav pro studium
totalitních režimů
 

Veřejnost bude mít možnost prohlédnout si unikátní výstavu Jedni z nás…

Výstava byla oficiálně zahájena 5. února 2008. Předseda vlády ČR Mirek
Topolánek
požádal novináře z občanského sdružení Post Bellum, které se dlouhodobě zabývá totalitními režimy, aby z unikátní sbírky vzpomínek
pamětníků vybrali osudy českých politických vězňů z 50. let. Právě jejich příběhy
doplněné fotografiemi jsou předmětem výstavy umístěné v prostorách Strakovy akademie. Dosud
jich zpracovali více než 700 a ve spolupráci s Českým rozhlasem — Rádio Česko z nich
připravují dokumentární cyklus Příběhy 20. století. Z této sbírky
pochází většina představených osobností, některé později doplnila Konfederace politických
vězňů. Novináři vybírali zástupce různých skupin, na které se komunisté v 50. letech
zaměřili — spisovatele, duchovní, zemědělce, vojáky a další.

Právě jejich příběhy doplněné fotografiemi jsou předmětem výstavy umístěné
v prostorách Strakovy akademie. Jejich osudy jsou nejenom svědectvím o událostech v minulém
století, ale i poselstvím a výzvou: „Žijí mezi námi lidé, kteří byli
ochotni za demokracii a svobodu, již si nyní užíváme, bojovat, přinášet oběti a dokonce položit
vlastní život.“
Slavnostní vernisáže se zúčastní vzácní hosté,
včetně pamětníků. Jejich portréty jsou součástí výstavy, která nese motto „Několik
málo osobností z těch mnoha, které by měly být připomenuty u příležitosti 60. výročí komunistického převratu v únoru 1948.“ „Před šedesáti lety, když se komunisté pučem chopili moci, jsem ještě nebyl na světě. A nebyla na světě drtivá většina obyvatel republiky.
Ale i tehdy, až nezbude vůbec nikdo, kdo by si tu dobu pamatoval na vlastní kůži, nesmíme zapomenout. Nesmíme
zapomenout na zlo, které ovládlo mysli a srdce těch, kteří touze po absolutní vládě obětovali vše.
Své duše, své spoluobčany a nakonec i své přátele a rodiny. Nesmíme zapomenout na ty,
kteří nevinně trpěli v komunistických kriminálech a lágrech, na šibenicích a před
popravčí četou
,“ zdůraznil předseda vlády Mirek Topolánek v zahajovací řeči ,
které vedle přítomných novinářů naslouchali také pamětníci.

Svůj slavnostní projev premiér zakončil výzvou, adresovanou nejen současným, ale
i příštím generacím občanů ČR. „Vzdejme čest hrdinům. Vzdejme jim čest tím, že nikdy
nezapomeneme, proč a za co bojovali. Vzdejme jim čest tím, že si budeme vážit svobody, jako si jí vážili
oni. Vzdejme jim čest tím, že nedovolíme, abychom opět upadli do nesvobody. Žít ve svobodě není
samozřejmé. Ale svoboda je v konečném důsledku věcí volby. V každé době a za každých
okolností. Je možné být svobodným a hrdým člověkem v totalitním lágru. Stejně tak
lze žít jako otrok nezřízené touhy po moci v poslanecké lavici. Ti mnozí, kteří jsou zde
zastoupeni oněmi nemnoha, dokázali být svobodnými lidmi i za strašlivých podmínek. Nevymlouvali
se na dobu. My to dnes máme daleko snazší. Tak se snažme nezklamat. Sami sebe, své předky a zejména
své děti
.“

Na premiérův proslov navázal jeden z hlavních hostů vernisáže,
generálporučík Tomáš Sedláček. Ve své řeči se zaměřil na předání poselství myšlenky svobody a demokracie budoucím generacím. Zdůraznil, že svoboda
není neměnným stavem, který je vždy a za každých okolností zaručen. „Demokracii je třeba ji
neustále opečovávat a opravovat,
“ uvedl. V reakci na některé současné problémy
vyjádřil generálporučík Sedláček politování nad skutečností, že český národ v moderních dějinách nezažil souvislý demokratický vývoj.
Vyjádřil naději, že tentokrát se bude naše mladá demokracie vyvíjet nerušeně a takovým způsobem,
který zocelí mravní charakter českého národa. Popřál tak budoucím generacím, aby
nemusely projít zkušeností bezpráví a nesvobody, která ve společnosti formuje nejen hrdiny,
o kterých výstava pojednává, ale také strachem zdeformované osobnosti, které
dále představují hrozbu pro svobodu a demokracii.

Stránka, věnovaná výstavě „Jedni z nás…“ nabízí
také fotogalerii s ukázkami.

V rámci dne otevřených dveří budou mít občané také příležitost
navštívit pracovnu předsedy vlády Mirka Topolánka v budově Úřadu vlády ČR.

Majestátní novobarokní budova je veřejnosti spíše známa pod názvem Strakova akademie. Po dokončení její stavby v roce 1896 sloužila jako studentská kolej pro nemajetné syny českých
šlechtických rodin. Stavbu projektoval architekt Václav Roštlapil a na výzdobě budovy se podíleli sochaři
Josef Mauder a Celda Klouček. Ke Strakově akademii patří i rozlehlá zahrada budovaná pod dohledem Františka
Thomayera.

Související článek:

Zdroj: www.vlada.cz

Výstava III. odboj v Československu v Klatovech

Výstava je přístupná veřejnosti v měsících leden—duben ve dnech úterý až
pátek od 9.00—12.00 hod. a 13.00—17.00 hod., následně v květnu ve dnech úterý až
neděle ve stejnou dobu.

Vstupné — děti a důchodci  7,— Kč, dospělí  12,— Kč.

Souběžně s touto výstavou je v prostorech muzea výstava místních umělců a výtvarníků.

KPV Klatovy Fr.Wiendl — (Zd. K.), leden 2008

Související odkaz:

Výstavu III. odboj
v Československu lze zapůjčit
 

Výstava Do neznáma v Národním zemědělském muzeu

Kritická 50. léta jsou zde zachycena prostřednictvím dobových textových a fotografických
panelů a trojrozměrných předmětů. Přibližují nejen politickou situaci v naší zemi, ale především
nezákonnosti páchané na občanech vlastní země — mj. vystěhovávání sedláků,
vyvlastňování půdy a majetku, vysvětlují původ slova „kulak“, první a druhou vlnu Akce K.,
první pokusy o rehabilitaci v 60. letech, osudy vystěhovaných sedláků, průběh restitucí a obnovu
soukromého hospodaření a zemědělského podnikání v 90. letech.

Výstavu doprovází videoprojekce reportáží s rozhovory osob postižených
komunistickým režimem.

Výstava je určena především školám — lektorský program se zaměřuje na druhé stupně
základních škol, víceletá gymnázia a střední školy. Mladým lidem, ale
i široké veřejnosti chce Národní zemědělské muzeum Praha přiblížit historicky ne vždy
snadný život lidí v zemědělství a především nezákonnosti, k nimž docházelo
v době vlády komunistického režimu.

Tato výstava zároveň vytváří základ pro budoucí stálou expozici „Léta
zkázy a naděje“ připravovanou k otevření na jaře příštího roku na pobočce NZM Praha
v Muzeu českého venkova na Zámku Kačina u Kutné Hory. 

Místo: Národní zemědělské muzeum Praha (Malý sál v 1. patře),
Kostelní ulice 44, Praha 7

Výstava se koná od 14. prosince do 3. února denně od 9.00 do 17.00 hod.

Zd. Kovařík

Výstava o III. odboji doputovala z Bruselu do Plzně

Díky úsilí českých europoslanců z klubu EPP-ED , tj. z klubu Evropské
lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, Petra Duchoně, Oldřicha Vlasáka a Niny
Škottové a autorů výstavy Jana a Sabiny Kratochvílových a kolektivu, se uskutečnila v létě roku
2006 v Den památky obětí komunismu vernisáž výstavy „III. odboj
v Československu z pohledu hodnot EPP-ED“.
Výstava byla instalována ve výstavní
síni Evropského parlamentu v Bruselu a její realizace byla financována politickou frakcí
Evropského parlamentu (EP) sdružující poslance Evropské lidové strany (Křesťanských
demokratů) a Evropských demokratů (EPP-ED). Klubu poslanců EPP-ED patří veliký dík za to, že umožnil
tuto výstavu realizovat včetně průvodní publikace „III.odboj v Československu z pohledu hodnot
EPP-ED“. Výstavní panely zcela názorně v širokém spektru dokumentují a ukazují,
jaké nebezpečí komunismus stále představuje.

Vernisáže se tehdy zúčastnila delegace členů Konfederace politických vězňů (KPV) z několika krajů ČR
a díky spolupráci plzeňské pobočky KPV s ústředím KPV, jmenovitě předsedy plzeňské pobočky
J. Černohorského s místopředsedou KPV ČR Zdeňkem Kovaříkem byla výstava přenesena i do Plzně.

Symbolicky byla otevřena vpředvečer 80. výročí „VŘSR“ v prostorách SPŠ stavební
v Plzni. Až dokonce roku 2007 si ji tak mohou prohlédnou i ti, kteří neměli možnost zhlédnout
výstavu v Bruselu.

Výstava je velmi přehledná a v podstatě vystihuje celou šíři problematiky krutovlády
komunistického režimu a informuje o persekuci účastníků III. odboje i dalších občanů po únoru 1948. Díky iniciativě profesorky Ing. Jitky Maulové a díky vstřícnosti ředitele SPŠ
stavební Ing. Jaroslava Kunte se vernisáže zúčastnili zástupci plzeňské a klatovské pobočky
KPV i řada členů PTP.

Největší význam má tato výstava pro studenty SPŠ stavební a pro formování jejich
názoru na dějiny naši země. Myslím, že tato výstava může inspirovat řadu škol v Plzeňském kraji
k tomu, aby byla instalována i v jejich prostorách a pomohla „otevřít oči“ mnohým
dalším.

Petr Náhlík, náměstek primátora města Plzně a předseda Rady školy při SPŠ stavební

Související odkazy:

Výstava III. odboj v Československu v Táboře

Výstava je instalována v Husitském muzeu v Táboře a je přístupná denně od 28.
září 2007 do 28. října 2007.

Pořadatelem výstavy je Město Tábor a pobočka Konfederace politických vězňů v Táboře.

Poprvé bylo možné výstavu zhlédnout v červnu roku 2006 v prostorách
bruselského Evropského parlamentu, kde se konala pod záštitou Petra Duchoně, Niny Škottové a Oldřicha
Vlasáka.

Předložil Zd. Kovařík

Související odkazy:

Filmový festival pro mladé zahájí političtí vězni

Zahájení \"vystava-kpv-film-festival-horice-radnice\"
se zúčastní bývalá politická vězenkyně Hana Truncová a bývalý politický vězeň Sergej Solovjev, kteří k publiku otevřeně promluví a v následné necenzurované diskusi zodpoví dotazy.

Jedním z témat festivalu je sekce Totalita kolem nás i v nás, v rámci \"vystava-kpv-film-festival-horice-radnice\"
které poběží dokumenty od Olgy Sommerové (Ztracená duše národa — Ztráta důstojnosti, Ztráta tradice), Heleny Třeštíkové (Sladké století) a Kristiny Vlachové (Kauza Uherské Hradiště).

Současnou totalitu kolem nás a v nás zachycuje film \"vystava-kpv-film-festival-horice-radnice\"
Lindy Jablonské Kupředu levá, kupředu pravá — dokument o mladých Češích, kteří se aktivně hlásí k extrémnímu levicovému a pravicovému politickému smýšlení.

Veronika Benešová, Michal Kuchta \"vystava-kpv-film-festival-horice-radnice\"

\"vystava-kpv-film-festival-horice-radnice\"

Skautská expozice v Nižboru

Na výstavě dominují fotografie obou demokratických prezidentů: T. G. Masaryka a E. Beneše. Před vstupem je symbolicky do špalku zaťatá sekera. Návštěvníkům je připomenuta historie vzniku českého skautingu a osobnost jeho zakladatele, profesora Antonína Benjamína Svojsíka. Připomeneme si zde „Orlovy“ — kolébku českého skautingu, neboť roku 1912 se první skautský tábor konal u myslivny „Vorlovna“ pod hradem Lipnicí. Ve stejném roce vydal A. B. Svojsík knihu „Základy junáctví“ a v nich vyjádřil svoji představu českého skautingu, který nazval Junákem.

Upoutá nás fotografie starosty Junáka J. Rösslera-Ořovského a také Jestřába, legendárního Jaroslava Foglara, a jím vydané časopisy a jeho nezapomenutelné knihy. Vskutku se potěšíme pohledem na “Mladého hlasatele“, „Junáky“, „Vpředy“, seriály o “Rychlých šípech“, „Hochy od Bobří řeky“ a další a další skvosty.

Potěšíme se i pohledem na kroje skautů vodních i suchozemských. Na výstavě si také uvědomíme kolik významných osobností prošlo řadami českých skautů. Byli to např. budoucí prezidenti Edvard Beneš a po 2. světové válce Václav Havel, básník Jiří Wolker, lékař Josef Charvát, cestovatel F. A. Elstner, příslušník zahraničního odboje a strůjce atentátu na Heydricha Jan Kubiš…

Výstava je otevřena denně od 10.00 do 17.00 hodin až do konce října.

Vhodné je telefonické ohlášení domů — 311 638 046, příp. na mobilní telefon 602 378 885.

Zdroj: Alex Bezděk, Zd. Kovařík

Výstava III. odboj v Československu v Brně-Bohunicích

Výstava je přístupná od 28. května 2007 do 27. června 2007 vždy v pondělí a ve středu od 14.00 do 18.00 hod. Mimo tyto dny a hodiny lze výstavu zhlédnout po předchozí domluvě na telefonních číslech 547 423 815 a 547 423 816.

Pořadatelem výstavy je Rada městské části Brno-Bohunice. Autory jsou Jan a Sabina Kratochvilovi, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a kolektiv. Poprvé bylo možné výstavu zhlédnout loni v Bruselských prostorách Evropského parlamentu, kde se konala pod záštitou Petra Duchoně, Niny Škottové a Oldřicha Vlasáka.

Výstavu III. odboj v Československu je možné také zapůjčit

Zdroj: Robert Kotzian, starosta městské části Brno-Bohunice, www.brno.cz/bohunice

Předložil Zd. Kovařík

Nejuznávanější výstava o III. odboji znovu v Praze

Výstava měla premiérovou vernisáž 27. června 2006 — v Den památky obětem komunismu v prostorách Evropského parlamentu v Bruselu.

Díky bývalému politickému vězni Zdenku Kovaříkovi, který má výstavu na starosti, ji bylo možné nedávno vidět i v Karlových Varech.

V Písecké bráně se koná od 1. do 10. června a od 3. do 16. července 2007

související odkazy: