Archiv pro rubriku: Dosud nevyřešeno

aktuální a dosud nevyřešené problémy a křivdy

Vzpomínka na zavražděné, umučené, ale i pokřivené lidské duše

Popravy, justiční vraždy, koncentrační tábory, genocida, záměrně vyvolané hladomory…
Komunistické režimy po celém světě zlikvidovaly desítky milionů lidí. Neustále mluvíme
o odhadech, v Sovětském svazu 20—50 milionů, v Číně 65—80 milionů, v Severní
Koreji 2—3 milionů lidí. A mohl bych pokračovat smutným výčtem zemí, kde vládl
komunistický režim.

V Československu samotném napočítáme na 6—10 tisíc obětí. Zavražděných ve vykonstruovaných procesech, umučených a utýraných v pracovních táborech. Více jak
200 tisíc lidí bylo odsouzeno z politických důvodů k těžkým žalářům a dlouholetým trestům, na 20 tisíc jich šlo do pracovních táborů a uranových dolů bez
soudu… Kromě těžkých žalářů a vězení však komunistický režim zničil kariéru mnoha
talentovaných lidí, donutil inteligenci emigrovat nebo mlčet… Režim to byl zrůdný a zlý. Ničil lidi,
jejich duše, vzájemné mezilidské vztahy, děti udávali rodiče, rodiče děti, soused souseda…
Komunismus zničil vše, na čem může občanská společnost stavět.

U nás je i dnes komunistická strana stále součástí parlamentního systému
České republiky. Nejen, že se během uplynulých 19 let nepokusila o žádnou sebereflexi, ale kdykoli
může, vrací se svou rétorikou do dob před pádem železné opony. Leckteří to rádi
slyší, utopická představa, že se všichni budeme mít stejně dobře, že všechno bude zadarmo, je stejně
lákavá jako nereálná. Právě vidina „blaha bez práce“ nás přivedla
k toleranci režimu, který všechny ty, co se chtěli mít jinak, kteří chtěli přemýšlet a žít
svobodně, nemilosrdně ničil.

Dnešní den bychom si proto měli připomínat více než kdy jindy. Žijeme v době křehké demokracie,
kde často vítězí populismus nad zdravým rozumem. Žijeme i v době, kdy vítězí konzum a spotřeba nad plánováním budoucnosti, nad základními lidskými hodnotami. Toho promptně
využívají ti, kteří se chtějí za každou cenu dostat k moci. Dovolím si použít slova
Jana Pavla II.: „dějiny učí, že demokracie bez hodnot se snadno promění ve zjevnou a kamuflovanou
totalitu.“

Vzpomeňme tedy nejen na Miladu Horákovou, která byla právě v tento den popravena, ale symbolicky i na všechny další oběti hrůzného režimu, stejně jako na hrdiny, kteří se této krutovládě
vzepřeli.

Použité foto z Památníku Vojna u Příbrami.

Mé další články o tématu: Paměť národa aneb historie se opakuje…, O té
mladé demokracii
nebo Nehodlám tolerovat symboly
zla!

Zdroj: Richard
Sequens
, 27. 6. 2008

Topolánek v USA předá medaili Josefu Mašínovi

WASHINGTON:

Čestná plaketa předsedy vlády je vůbec prvním uznáním kontroverzního činu bratří
Mašínů, při němž začátkem 50. let přišlo o život šest lidí, od jednoho z nejvyšších
představitelů státu. Už několikrát byli navrženi na různá státní ocenění, nikdy je ale
nedostali.

„Mám problém s politickou situací v České republice, s existencí
komunistické strany, která poslala mou matku a mé přátele na popraviště,“ řekl Josef Mašín
českým novinářů ve Washingtonu v předvečer převzetí medaile. Pochybnosti o tom, že se česká
společnost vyrovnala s komunistickou minulostí, označují Mašínové za důvod, proč ani 18 let od pádu komunismu své rodiště ještě nenavštívili.

České republice Josef Mašín vyčítá, že stále v úřadech zůstávají soudci,
kteří soudili za komunistického režimu. Kritizuje také kontinuitu zákonů z minulých dob a zachovávání takzvaných zbytkových trestů, které po politické rehabilitaci
zůstávají v platnosti za provinění označená komunistickou justici za kriminální.

„Vážím si vyznamenání i toho, že premiér dělá kroky ve správném
směru. Doufám, že bude v této činnosti pokračovat,“ řekl Mašín.

Čin Mašínů není hodnocen jednoznačně

Synové válečného hrdiny podplukovníka Josefa Mašína, popraveného v roce
1942 nacisty, se po komunistickém převratu v únoru 1948 odmítali smířit s novou diktaturou.
Spolu s Milanem Paumerem prováděli různé sabotáže, až se nakonec všichni tři probili do Západního Německa.

Při jejich útěku ovšem zemřelo šest lidí, včetně oloupeného pokladníka, což dodnes
vyvolává v české společnosti nejednoznačné hodnocení. Členové odbojové skupiny
bratří Mašínů, jimž se nepodařilo uprchnout, byli odsouzeni k hrdelním trestům nebo
k mnohaletému vězení.

Ke svému činu by se Josef Mašín neváhal rozhodnout znovu. „Protože tehdy bylo něco, za co stálo
bojovat,“ řekl. Jeho rodina bojovala za vznik samostatného Československa i proti nacistům. „A my jsme
chtěli pokračovat v boji proti komunismu. Tento boj ještě není skončený,“ zdůraznil. Skutečnost, že komunisté mají stále silné zastoupení v českém parlamentu, je podle něho
svědectvím, že lidé neznají historii.

Topolánek vyznamenal kubánského vězně Bisseta

Čestnou plaketu předsedy vlády, kterou dnes obdrží Josef Mašín, udělil ve středu Topolánek rovněž
vězněnému kubánskému disidentu Oscaru Bissetovi odsouzenému k 25 letům vězení. Označil ho
za osobu, která dokáže sjednotit vnitřní kubánskou opozici se zahraničním odbojem, a vyslovil naději,
že se po pádu komunistického režimu stane jedním z předních představitelů svobodné Kuby.

Jako vůbec prvnímu zahraničnímu nositeli udělil premiér čestnou medaili in memoriam nedávno
zesnulému předsedovi zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Tomu Lantosovi. Při zahájení
činnosti takzvaného českého klubu v Kongresu USA ji ve středu od Topolánka převzala vdova Annette
Lantosová.

KAUZA BRATŘÍ MAŠÍNŮ

Ctirad (1930) a Josef (1932) Mašínovi založili začátkem 50.let se spolužáky a strýcem 21člennou
ozbrojenou odbojovou skupinu, která otevřeně bojovala proti komunistickému režimu.

V říjnu 1953 přešli Mašínové a s nimi Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda
východoněmecké hranice; při ozbrojených akcích na území Československa a útěku přes
východní Německo do Západního Berlína zabili členové skupiny šest osob, z toho tři při
přestřelce; všech šest zabitých bylo ozbrojeno, pět z nich bylo příslušníky armády či policie,
jeden byl ozbrojený přepravce finanční hotovosti; tři zabití byli Němci.

Útěk se podařil Mašínovým a Milanu Paumerovi, Janata a Švéda byli zadrženi a v roce
1955 popraveni stejně jako strýc Mašínů Ctibor Novák. Jejich matka byla uvězněna a v roce 1956 ve  vězení zemřela.

Bratři Mašínové a Milan Paumer později získali americké státní občanství.
V červenci 1995 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) z důvodu
promlčení trestní stíhání bratří Mašínů zastavil.

Zdroj: Novinky, ČTK

Více o bratrech Mašínech:

http://www.totalita.cz/odbsk/odbsk_masin.php

http://www.bratri-masinove.cz/odboj/showpage.php?name=uvod

http://www.szcpv.szm.sk/06/odkaz.html

Pozvánka na Letnou 2007

Pozvánka KPV ČR a DEKOMUNIZACE:

První máj na Letné opět bez komunistů!

Bývalé mukly podpoří zahraniční hosté a mnoho hudebních skupin.

Tisková zpráva Konfederace politických vězňů

Praha 21. dubna 2007 — celodenní shromáždění s mnoha doprovodnými aktivitami chce opět upozornit na trvající negativní vliv komunistů. Letošním mottem je prohlášení:

Pryč s komunistickou stranou, pryč s nacismem, pryč s komunismem, pryč s totalitou.

Ve středu 25. dubna ve 11:00 proběhne tisková konference s významnými hosty a pořadateli tohoto setkání. Za Konfederaci politických vězńů přislíbili účast předsedkyně MUDr. Naděžda Kavalírová, za umělce Michael Kocáb, za zahraniční hosty Jan Ruml a za organizátory Michal Gregorini a Petr Hrubeš. Kavárna Krásný Ztráty, Náprstkova 10, Praha 1

„Konfederace politických vězňů ČR nemůže mlčky přihlížet tomu, jak se znovu českým komunistům otevírá cesta k uchopení moci v naší zemi,“ prohlašuje Konfederace politických vězňů.

Účast na Letenské pláni potvrdili obhájce lidských práv David Kilgour, švédský poslanec Göran Lindblad, oběť pronásledování Zhao Ming, senátor Jaromír Štětina a další. Své zástupce budou mít na shromáždění také představitelé neziskových organizací a občanských sdružení podporujících lidská práva a demokracii.

Jste-li stejného názoru, přijďte 1. května na Letenskou pláň užít si krásný den a podpořit Konfederaci politických vězňů. Začátek akce je v 11:00 hodin.

Program slavnostního dopoledne 11:00-13:00:

Uvítání všech účastníků předsedkyní KPV ČR paní Naďou Kavalírovou, slavnostní vztyčení státní vlajky ČR, státní hymna, proslovy představitelů KVP a jejich hostů

Program odpolední části 13:00-22:00:

Na koncertu proti komunistům vystoupí Plastic People of the Universe, Pražský výběr 2, Už jsme doma, Michal Prokop, Luboš Andršt, Jan Hrubý, Radim Hladík & Blue Effect, Vlasta Třešňák Band, Nika Diamant, Tony Ducháček & Garage, Lemon Nashville.

Doprovodné aktivity: Skanzen komunismu, Ostrov nesvobody, Trikem proti komunismu, občerstvení, happening, atrakce pro děti, výstavy. Vstup zdarma!

Od 22:30 je after party v klubu Roxy, na které zahrají DJ Michael Burian, DJ Orbith a další.

„Doufáme, že naše shromáždění pomůže mobilizovat paměť naší společnosti a ta se konečně po 60 letech vyrovná se zločinným systémem komunistické strany,“ uvádí produkční Petr Hrubeš

Akci pořádá Konfederace politických vězňů spolu s iniciativou Trikem proti komunismu ve spolupráci s rodinným pivovarem Bernard.

Informace na www.dekomunizace.czwww.kpv-cr.cz

Pozvánka KPV ČR 20. 4. 2007:

Vážení přátelé,

bývalí političtí vězni, vědomi si své zodpovědnosti z budoucnosti této země, nemohou se vyhnout vracení se k totalitní minulosti, dokud práva, pošlapána zločiny komunismu, nebudou narovnána.

Přijďte podpořit naši akci Letná 2007 — 1. máj bez komunistů a nikdy jinak! Po roce máme opět možnost ukázat na nebezpečí komunistického systému a navázat na úspěch loňské akce, kdy Letenská pláň přivítala více než 30 000 lidí!

V dopolední části opět zazní prohlášení Konfederace politických vězňů. Vzácnými hosty budou švédský poslanec Göran Lindblad, obhájce lidských práv David Kilgour z Kanady, oběť pronásledování Zhao Ming z Číny.

Letošní ročník bude probíhat formou happeningu: postavíme Ostrov (ne)svobody (Kuba, Čína, Severní Korea) a Skanzen komunismu, budeme opět tisknout trička (iniciativa Trikem proti komunismu). Jsou připraveny atrakce pro děti, výstavy a občerstvení.

Z hudebníků nás podpoří: Plastic People of the Universe, Pražský výběr 2, Už jsme doma, Tony Ducháček & Garage, Michal Prokop, Luboš Andršt, Jan Hrubý, Vlasta Třešňák Band, Lemon Nashville a Nika Diamant.

Pro podrobnější informace kontaktujte Petra Hrubeše na email p.hrubes@email.cz.

Prosím zaškrtněte si v diáři úterý 1. 5. jako Letná 2007 — první máj bez komunistů!

Jsme přesvědčeni o tom, že pochodeň, kterou jsme předali 1. máje 2006 na Letné mladým lidem, je ve správných rukou.

MUDr. Naděžda Kavalírová

předsedkyně KPV ČR

Ing. Mirko Šťastný

místopředseda KPV ČR

V Praze dne 20. 4. 2007

www.kpv-cr.cz

www.dekomunizace.cz

\"letna-2007-pozvanka-kpv\"

Důkazem úspěšnosti akce jsou dvě fotoreportáže:

Dopolední část Letné 2006 (kliknutím zvětšit):

\"fotoreportaz-letna-2006-prvni-cast\"

Odpolední část Letné 2006 (kliknutím zvětšit):

\"fotoreportaz-letna-2006-druha-cast\"

Muklové usedli v Senátu

I. Cíl 9. veřejného slyšení:

– připomenutí zástupcům veřejné správy doposud neřešenou otázku zničení lidských osudů v 50. letech minulého století a posouzení právních a legislativních možností šetřit tyto události jako zločiny proti lidskosti

První obrázky (kompletní fotoreportáž se připravuje):

\"muklove-v-senatu-01.jpg\"

\"muklove-v-senatu-02.jpg\"

\"muklove-v-senatu-03.jpg\"

\"muklove-v-senatu-04.jpg\"

\"muklove-v-senatu-05.jpg\"

\"muklove-v-senatu-06.jpg\"

\"muklove-v-senatu-07.jpg\"

\"muklove-v-senatu-08.jpg\"

\"muklove-v-senatu-09.jpg\"

\"muklove-v-senatu-10.jpg\"

\"muklove-v-senatu-11.jpg\"

II. Předmět jednání 9. veřejného slyšení Senátu (projednávané otázky):

1. Historické zhodnocení vyhánění zemědělských rodin a jeho politických souvislostí: komplexní pohled v kontextu politického dění

2. Lze posuzovat a šetřit deportace a přesuny zemědělských rodin v době totality jako zločiny proti lidskosti?

3. Dopady zločinu kolektivizace na současnou podobu českého venkova

II. Program a pozvaní účastníci:

a) k vystoupení na veřejném slyšení k projednávaným otázkám (v tomto pořadí):

Zahájení veřejného slyšení, přivítání a úvodní vystoupení:

Hlavní řečníci:

senátor Jiří Liška, místopředseda Senátu

senátor Václav Jehlička, předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice

MUDr. Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR

1. Historické zhodnocení vyhánění zemědělských rodin: komplexní pohled v kontextu politického dění

Hlavní řečníci:

Dr. Karel Jech, historik

PhDr. Michal Stehlík, PhD., děkan Filosofické fakulty UK Praha

Doprovodné vystoupení:

Mgr. Otakar Raulím, předseda Zemědělské komise KPV ČR

2. Lze posuzovat a šetřit deportace a přesuny zemědělských rodin v době totality jako zločiny proti lidskosti?

Hlavní řečníci:

JUDr. Renáta Vesecká, nejvyšší státní zástupkyně

JUDr. Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti ČR

Doprovodná vystoupení:

JUDr. Eliška Wagnerová, místopředsedkyně Ústavního soudu

MUDr. Mgr. Ivan Langer, ministr vnitra ČR

JUDr. Josef Plocek, zástupce Konfederace politických vězňů ČR

Rozprava k projednaným otázkám

3. Dopady zločinu kolektivizace na současnou podobu českého venkova

Hlavní řečníci:

MVDr. Milena Vicenová, ministryně zemědělství ČR

Ing. Stanislav Němec, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR

b) k účasti a případnému vystoupení v rozpravě:

– poslanci Parlamentu České republiky — Petr Tluchoř, Mgr. Michal Hašek, JUDr. Vlasta Parkanová, RNDr. Martin Bursík

– zástupci justice — JUDr. Pavel Rychetský, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Dagmar Lastovecká, JUDr. Iva Brožová, JUDr. Josef Baxa, JUDr. Vladimír Stibořík, JUDr. Jaroslav Holubec, JUDr. Věra Miřacká, JUDr. Emil Krause, JUDr. Jan Sváček

– zástupci státního zastupitelství — JUDr. Jiří Kulvejt, JUDr. Ivo Ištvan, JUDr. Martin Staněk, JUDr. Luboš Pětník

– zástupce Ministerstva vnitra ČR, zástupce Policie ČR — plk. Mgr. Vladislav Husák, plk. Mgr. Irenej Kratochvíl, PhDr. Alena Nosková, PhDr. Alena Šimánková

c) k účasti:

— zástupci Konfederace politických vězňů ČR:

Jiří Málek — místopředseda KPV ČR

František Šedivý — místopředseda KPV ČR

Jan Beneš

Čestmír Čejka — mluvčí KPV ČR

Ivan Kieslinger — předseda zdravotně — sociální komise KPV ČR

Hubert Procházka

Milan Nerad — čestný předseda KPV ČR

Oto Stehlík — dokumentační středisko KPV ČR

Zástupci poboček KPV

01 Benešov — Otakar Nigrin

02 Beroun — Richard Wagner

03 Blansko-Boskovice — p. Hrubý

05 Brno — Zdeněk Janík

06 Bystřice pod Hostýnem — Miloš Zajíček

07 České Budějovice — Jan Hajný

08 Česká Lípa — Josef Hejtmánek

09 Děčín — Hugo Engelhart

10 Domažlice — Josef Touš

11 Bruntál — František Fojtů

12 Havlíčkův Brod — Jaromír Stojan

13 Hodonín — Petr Vymyslický

14 Hradec Králové — Zdeněk Kovařík

15 Praha — Mirko Šťastný

16 Cheb — Josef Jeřábek

17 Chomutov — Jiří Zenáhlík

18 Třebíč — Jindřich Nahodil

19 Chrudim — Růžena Popílková

20 Jablonec nad Nisou — Přemysl Červenka

22 Jihlava — Jaromír Rys

23 Karlovy Vary — František Preisler

24 Havířov-Karviná — Bohumír Jakubják

25 Kladno — Jaroslav Holeček

26 Klatovy — František Wiendl

27 Kolín — René Trinkl

29 Jindřichův Hradec — Zdeňka Matuchová

30 Kutná Hora — Jaroslav Křivský

31 Liberec — Otakar Raulím

32 Litoměřice — Vladimír Chlupáč

34 Louny — Rudolf Pihrt

35 Mělník/Kralupy nad Vltavou — Ladislav Hrdina

36 Mladá Boleslav — Zdeněk Klíbr

37 Náchod — Rudolf Macek

38 Most — Rudolf Pihrt

40 Nový Jičín — Václav Hanzelka

41 Nová Paka — Blanka Čílová

42 Nymburk — Antonín Fišera

43 Olomouc — Milan Sehnal

44 Opava — Viktorin Bruno

45 Ostrava — Leo Žídek

46 Pardubice — Josef Stejskal

47 Písek — Jaroslav Brodský

48 Plzeň — Stanislava Svobodová

50 Prostějov — Oldřich Netopil

51 Přerov — František Přeslička

52 Rakovník — Jaroslav Toužimský

53 Příbram — František Zahrádka

55 Turnov-Semily — Sergej Solovjev

56 Strakonice — Věra Kůlová

57 Sokolov — Leo Mrozek

58 Šumperk — Vlastimil Maier

59 Tábor — Miroslav Růžička

60 Teplice — Zdeněk Hrabec

62 Trutnov — Milan Valenta

63 Uherské Hradiště — Vladimír Drábek

65 Ústí nad Labem — Otakar Zajíček

66 Ústí nad Orlicí — Anna Hašková

67 Vsetín — Milan Sedláček

68 Zlín — Albert Černý

69 Znojmo — Jiří Archer

70 Žatec — Václav Hajný

71 Žďár nad Sázavou — Vladimír Bláha

72 Rychnov nad Kněžnou — Jiří Krčmář

73 Svitavy — Jiří Kopřiva

74 Frýdek-Místek — Oldřich Jež

75 Vyškov — Bohumil Robeš

76 Kroměříž — Josef Dobroslávek

78 Břeclav Cyril Michalica

150 Praha — Josef Podpěra

— zástupci nevládních organizací — Český helsinský výbor: Jana Chržová, Pražský akademický klub: Zdeněk Boháč, Společnost Jana Masaryka: Josef Svoboda, PEN klub: Jiří Dědeček, Sdružení bývalých politických vězňů: Stanislav Stránský.

Řečnická doba pro hlavní vystoupení je 15 minut, pro vystoupení doprovodná je 5 minut a pro vystoupení v rozpravě IV.b), která následuje po projednání otázky č. 2, je do 3 minut; do rozpravy se účastníci hlásí písemně. Pořadí vystupujících je dáno pozvánkou s tím, že právo senátorů vystoupit v rozpravě není dotčeno.

O veřejném slyšení Senátu se vyhotovuje protokol podle stenografického záznamu, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, úplné texty vystoupení v rozpravě a písemně podané návrhy a stanoviska účastníků. Protokol je veřejný a je zveřejněn na internetových stránkách Senátu. Účastníci svým vystoupením souhlasí s jeho zveřejněním.

Přemysl Sobotka v. r.

předseda Senátu

Vyhánění zemědělců v letech 1951-1953

Zločin proti lidskosti. Dámy a pánové, kolegové a kolegyně. Dostalo se mi té cti, abych mohl krátkou úvodní poznámkou jménem Konfederace politických vězňů přispět k vaší dnešní gremiální poradě, která má hluboký smysl pro zajištění atributu státu a to co do právnosti. Samotnou skutkovou problematikou deportace a přesunu zemědělských rodin v době totality se pro krátkost vymezeného času zabývat nemohu. O tom, kolik tento nelidský a krutý počin vyvolal tělesného a duševního utrpení, jsou důkazy obsaženy v předložených materiálech.

Tento materiál považuji za vysoce objektivní, neboť vedle kladných vyjádření obsahuje i vyjádření záporná. Domnívám se však, že pro Vaše uvažování je nutno celou problematiku rozdělit do dvou základních rovin: Ta první a základní vychází z hodnotové náplně naší Ústavy. Staví jedince — občana před stát. stát má za úkol vytvářet a chránit jeho základní přirozená práva a potřeby, aby se mohl svobodně rozvíjet. Základním dokumentem, který shrnuje tato základní práva a svobody člověka a občana je Listina základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního přádku.

Principům, v této Listině obsaženým, musí odpovídat každá zákonná interpretace nebo aplikace zákonů. Základní práva a svobody jsou lidstvu vlastní a to jako dominující právní norma, aniž y tyto principy musely být vtělovány do strohé a omezující formy zákonných ustanovení. To je ta druhá rovina. Velmi výstižně se k ní vyjádřil německý právní filozof Radbuch, kdysi svě-tový představitel právního positivismu. Positivismu se zřekla těmito slovy:

„Positivismus se svým učením \’zákon je zákon\‘ byl proti bezpráví ve formě zákona bezbranný a bezmocný. Stoupenci tohoto pojetí byli nuceni každý sebenespravedli­vější zákon uznat za právo. Právní věda si musí uvědomit tisíciletou moudrost antiky, křesťanského středověku a osvícenectví, že výše než zákon stojí právo přirozené, které je nad zákonem a pro které nespravedlivost zůstává nespravedlivosti, i když se halí do pláště zákona.“

Potud citace Této citace jsem použil proto, abych dovodil, že základní práva a svobody nevznikly teprve jejich písemnou formulací, nýbrž, že zde byly vždycky s byl jako takové ctěny všemi demokratickými národy a státy. Tímto duchem je rovněž ovládáno ustanovení čl. 7 odst. 2 Mezinárodní úmluvy o lidských právech a základních svobodách ve znění pozdějších protokolů, podle kterého nic nebrání souzení a potrestání osob za jednání, nebo opomenutí, která v době, kdy bylo spácháno, bylo trestné podle zásad uznávaných civilizovanými národy. Všimněme si této formulace, kdy se nehovoří o určitém zákone, ale důraz je položen na slovo zásady.

Jsme tedy přesvědčeni o tom, vyhánění rodin z půdy v rámci akce „K“ v letech 1951 — 1953 bylo zločinem proti lidskosti. Jedna ze zásadních námitek proti kvalifikaci tohoto zločinu jako zločinu proti lidskosti byla spatřována v tom, že nebyla splněna podmínka vázanosti tohoto činu na dobu války, nebo jeho směřování proti míru. Tato podmínka dnes již padla, neboť zločiny proti lidskosti nově definoval Statut Mezinárodního trestního soudu v r. 1998 (dále jen !Statut?).

Definice upouští podmínku ozbrojeného konfliktu a vyžaduje, aby čin byl spáchán „jako součást rozsáhlého a systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu, při vědomí existence takového útoku.“ Mezi výčtem činů podle čl. 7 odst. 2 Statutu je i “deportace nebo násilný přesun obyvatelstva“.

Tato všechna kriteria akce „K“ splňuje, jak je blíže rozvedeno v předložených materiálech. Vnitrostátní dimenze zločinu proti lidskosti ostatně vyplývá z celé hlavy X. našeho trestní-ho zákona. Nemůže být pochyb o tom, že nelidským a krutým zacházením bylo způsobeno jiným tělesné a duševní utrpení. Jak je uvedeno pod bodem 5 komentáře k odst. 1 § 259a tr. z., může jít o různé formy hrubě ponižujícího zacházení.

Akce „K“ podobným činem byla, neboť nelidské a kruté zacházení při uskutečňování vyhnání zemědělců a jejich rodin z jejich domovů a jejich násilná deportace do zcela nevyhovujících podmínek, způsobila jim nepředstavitelná tělesná a duševní utrpení. (Beck: Šámal, Púry, Rizman — komentář k trestnímu zákonu — 3. vydání). Na tento čin se potom vztahuje ustanovení § 67a tr. z., kdy uplynutím promlčecí doby nezaniká jeho trestnost.

Pokud si na “právní“ stát nechceme jen hrát, ale chceme-li naplňovat jeho hodnotový ob-sah, nelze přehlížet, jak se k tomu dnes provokativně děje, že zákon č. 198-1993 Sb. o pro-tiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu právně kvalifikoval celou éru tota-lity.

Zákon vymezuje jednotlivé zločiny a odpovědnost za jejich spáchání. V úvodu tohoto zákona se zákonodárci zavazují, že ve své další činnosti budou z tohoto zákona vycházet. Ustanovení zákona jsou křišťálově jasná, přesto námitky vyvolávalo jeho ustanovení § 5, podle kterého se do promlčecí lhůty trestných činů nezapočítává doba od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, pokud z politických důvodů neslučitelných se základ-ními zásadami právního řádu demokratického státu, nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštěné obžaloby.

Ústavností zákona se zabýval ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 19/1993 k návrhu skupi-ny poslanců ne jeho zrušení. K problematice ustanovení § 5 zákona vyslovil ÚS tento právní závěr: Nezbytnou součástí pojmu promlčení trestně právního stíhání je vůle, snaha a ochota státu trestný čin stíhat. Bez tohoto předpokladu nemůže být naplněn ani obsah pojmu promlčení, ani smysl tohoto právního institutu. Teprve dlouhodobé vzájemné působení pachatele, že může být potrestán, zakládá smysl promlčení.

Pokus stát určité trestné činy a určité pacha-tele stíhat nechce, je promlčení zbytečné. V těchto případech běh promlčecí lhůty ve sku-tečnosti neexistuje a promlčení samo o sobě je fiktivní?. Potud citace. Jedna z hlavních námitek proti ustanovení § 5 cit. Zákona je poukaz na jeho rozpor s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, protože v zákoně uvedené činy jsou valnou měrou již promlčeny. I k této námitce zaujal Ústavní soud v cit. nálezu závazné stanovisko: „argument, že je promlčení institutem hmotného práva trestního není pro posouzení věci podstatný proto, že je trvalým předmětem sporu trestně-právní dogmatiky a v některých jiných demokratických státech je chápán převážně jako procesně — právní institut, ale pře-vážně proto, že ani Ústava a ani Listina neřeší otázky trestního práva, nýbrž stanoví ne-sporné základní konstitutivní principy státu a práva vůbec. …“ někteří naši právní myslitelé, jak je uvedeno v předloženém materiálu, považují ustanovení čl. 89 odst. 2 Ústavy za svým způsobem pochybné.

V tomto ústavním článku se říká, že vykonatelná rozhodnutí ÚS za svým způsobem pochybné. V tomto ústavním článku se říká, že vykonatelná rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny orgány a osoby. Z rozhodnutí ÚS dále tito myslitelé vylučují ?usnesení? a jako platný uznávají pouze enunciát nálezu. Tento jejich názor, jak se domníváme, byl již dávno překonán. Sám enunciát, jímž se ruší rozsudek ten a ten nic neříká o tom, proč rozsudek ruší.

Podstata je celá tvůrčí úvaha, obsa-žená ve zdůvodnění rozhodnutí, která vyúsťuje v prokázání a v kvalifikaci proti ústavnosti určitého chování. Každé jeho opakování je další a již vědomý útok proti ústavnosti. Tak je tomu se všemi nálezy ústavních soudů v Evropě a i jinde ve světě.

Proto také i výše uvede-né právní názory Ústavního soudu jsou závazné pro všechny organizace, orgány a osoby v naší republice. Nakonec je třeba ještě posoudit námitku, ž ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny, resp. čl. 15 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.) znemožňuje retroaktivní účinnost zákona. Ústavní soud i v této věci vymezil podle cit. článku Listiny zpětnou účinnost a to ve dvou směrech:

  1. pokud jde o “trestnost činu“
  2. pokud jde o “ukládání trestu“

Právně dovodil, že otázka procesních předpokladů trestní stíhatelnosti vůbec, a tím spíše otázka promlčení, nepatří v České republice ani v jiných demokratických státech do oblasti těch základních práv a svobod principielní povahy, jež jsou součástí ústavního pořádku. Ústava ani Listiny Základních (a ne jiných) práv a svobod neřeší detailní otázky trestního práva, nýbrž stanoví nesporné a základní konstitutivní principy státu a práva vůbec. Listina v čl. 40 odst. 6 se zabývá tím, které trestné činy lze stíhat a neupravuje otázku, jak dlouho lze tyto činy stíhat…

Vážení členové gremiální porady. Stojíte před závazným rozhodnutím, které zcela jist pro celou naši společnost bude mít historický význam, nikdo z nás nepochybuje o tom, že de-portace a vysídlování nevinného obyvatelstva byla jedním z nejhorších zločinů totality. Netkví jen v samotné deportaci a ve vysídlování, nýbrž v tom všem. Co to udělalo s nevinným člověkem. Vzala mu střechu nad hlavou, vytrhla ho z rodinného a rodového prostředí, obrala ho o všechny vztahy z toho vyplývající a jako bezcenný lidský odpad jej umístila do převážně nevyhovujícího prostředí při absolutním popření jeho lidské důstoj-nosti. Duševní muka a útrapy z tohoto vyplývající, byl obrovské a trvalé.

Byl to skutečně zločin, pro který přídomek „proti lidskosti“ nemůže ani vystihnout bezměrnost utrpení nejen dospělých lidí, ale převážně i malých dětí. Samozřejmě, že nemá žádného smyslu uvažovat o vině v obecném měřítku. Vezmeme-li kriteria viny, rozpracovaná německým filozofem Jasperem, potom shledáme, že tento zlo-čin proti lidskosti v sobě obsahuje všechny jím uváděné druhy viny, tj. vinu kriminální, politickou, morální a svým způsobem i metafyzickou.

Každá totalita, ať fašistická, nebo komunistická, je právě totalitou proto, že se dopouští stejných zločinů proti lidskosti. Pojem viny má však ještě další neodlučitelný vnitřní i vnější rozměr. Je jím trest. Trest jako výraz spravedlnosti, nikoliv jako nástroj pomsty. Pokud není z viny vyvozen jakýkoliv trest, byť slovního odsouzení, vina jako taková vůbec nexistuje.

Historie a spravedlnost může být vždy jen jedna. Tuto otázku nyní řešíte s plnou odpovědností nejen pro nás, ale pro všechny budoucí. Děkuji Vám za pozornost. (zapsal Zdeněk Kovařík)

NEPOTRESTANÍ za zločiny z období komunistického režimu

Dosud bylo podáno na příslušná státní zastupitelství 86 (z toho 30 opakovaných) návrhů na podání obžaloby (dále jen NPO) na 107 obviněných.

Na základě těchto NPO bylo podáno 64 (z toho 18 opakovaných) obžalob na 86 osob.

Na základě obžaloby dosud pravomocně rozhodnuto:

  1. k trestům odnětí svobody

Zavadilík Vladimír 4.2.2002 2 roky NEPO

Mácha Ladislav 1.11.1999 2 roky NEPO

Kafka Josef 18.11.1999 10 měsíců s PO na 3 roky

Daniel Jaroslav 24.9.1997 5 let NEPO

Daněk Vlastimil 10.9.1998 1 rok s PO na 18 měsíců

Dolanský Jan 14.10.1999 6 měsíců s PO na 18 měsíců

Hoffmann Karel 13.10.2003 4 let NEPO

Smejkal Václav 24.8.1998 18 měsíců NEPO

Špaček Vladimír 12.10.1999 2 roky s PO na 4 roky

Korbel František 28.9.1998 3 roky NEPO

Wiederlechner Zdeněk 15.3.2002 3 roky s PO na 4 roky

Němec Zdeněk 1.10.2002 3 roky s PO na 4 roky

Mezl Oldřich 13.6.2003 3 roky s PO na 4 roky

Stárek Vladimír 21.10.2002 3 roky s PO na 4 roky

Roudnický Miloš 27.4.2000 20 měsíců s PO na 2 roky

Šimák Jiří 28.5.2002 5 let NEPO

Dudek Zbyněk 28.5.2002 5 let NEPO

  1. jinak rozhodnuto

Tita Mikuláš 13.11.2002 Zproštěn obžaloby

Pešek Jiří 21.12.1999 Zproštěn obžaloby

Grebeníček Alois 31.7.2003 Tr. stíhání zastaveno, neboť obžalovaný zemřel Komrska Zdeněk 20.10.2003 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

Homolka Josef 20.10.2003 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

Melichar Karel 20.10.2003 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

Kocina Karel 10.2.1998 Tr. stíhání zastaveno, neboť obžalovaný zemřel

Václavíček Zdeněk 4.6.1998 Zproštěn obžaloby

Kučera Josef 4.6.1998 Zproštěn obžaloby

Vlačiha Vladimír 8.4.2002 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

Roule Roman 18.3.1998 Zproštěn obžaloby

Hranička Václav 9.6.1998 Zproštěn obžaloby.

Šedivý Alois 9.3.1999 Tr. stíhání zastaveno z důvodu amnestie

Novák Milan 4.9.1998 Tr. stíhání zastaveno, neboť obžalovaný zemřel

Jakeš Miloš 26.6.2003 Zproštěn obžaloby

Mlynář Zdeněk 24.11.1995 Tr. stíhání zrušeno

Soják Zbyněk 29.4.1997 Tr. stíhání zastaveno — skutek není tr. činem

Lenárt Jozef 26.6.2003 Zproštěn obžaloby

Pješčak Ján 4.4.2003 Tr. stíhání zastaveno z důvodu amnestie

Čapka Narcis 15.5.2000 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

Machač Vladimír 15.5.2000 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

Bata Miloš 15.5.2000 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

Obzina Jaromír 5.3.2003 Tr. stíhání zastaveno, neboť obžalovaný zemřel

Román Jan 1.10.2001 Zproštěn obžaloby

Číla Josef 1.10.2001 Zproštěn obžaloby

Čada Pavel 1.10.2001 Zproštěn obžaloby

Jahoda Jaroslav 13.3.2004 Zproštěn obžaloby Hörl Vítězslav 25.6.2002 Zproštěn obžaloby

Štrougal Lubomír 25.7.2002 Zproštěn obžaloby

Vítek Pavel 9.8.2001 Tr. stíhání zastaveno, neboť obžalovaný zemřel

Duba Jaroslav 25.2.2003 Tr. stíhání zastaveno z důvodu amnestie a promlčení

Huleja Mirko 3.2.2003 Tr. stíhání zastaveno — skutek neprokázán Martínek Josef 19.2.2003 Tr. stíhání zastaveno z důvodu amnestie

Šedek Stanislav 19.2.2003 Tr. stíhání zastaveno z důvodu amnestie

Vaš Karel 15.1.2002 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

Čepl Jiří 20.11.2001 Zproštěn obžaloby

Kubec Milan 20.11.2001 Zproštěn obžaloby

Kolář Jan 30.8.2002 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

Němec Jiří 30.8.2002 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

Dostál Miroslav 30.8.2002 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

Klíma Jaroslav 14.12.2001 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

David Jaroslav 19.2.2003 Zproštěn obžaloby

Jung Josef 29.7.2003 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

dosud nepravomocně rozhodnuto Iniciály obžalovaných

M.J. 10.12.2003 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

K.O. 10.12.2003 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

O.J. 15.1.2004 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

J.M. 15.1.2004 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

J.F. 15.1.2004 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

F.J. 15.1.2004 Tr. stíhání zastaveno z důvodu promlčení

M.J. 11.2.2004 Zproštěn obžaloby

Š.J. 5.12.2003 3 roky s PO na 4 roky

R.J. 5.12.2003 3 roky s PO na 4 roky

G.J. 5.12.2003 3 roky s PO na 4 roky

H.Z. 5.12.2003 3 roky s PO na 4 roky

K.V. 5.12.2003 3 roky s PO na 4 roky

P.J. 5.12.2003 3 roky s PO na 4 roky

P.J. 5.12.2003 3 roky s PO na 4 roky

Ž.P. 5.12.2003 3 roky NEPO

Š.M. 5.12.2003 3 roky s PO na 4 roky

T.L. 5.12.2003 3 roky s PO na 4 roky