Archiv pro rubriku: Aktuality

aktuální články, informace napříč rubrikami

6. ročník projektu Mene Tekel

Zatímco dopolední vzdělávací programy jsou určeny přednostně školám, široké veřejnosti
napříč generacemi nabízí festival setkání s bývalými politickými vězni,
devítidílný mezigenerační výstavní projekt „Cesty ke svobodě“ v Galerii
Karolina, cyklus tematických filmů v kině Ponrepo, Den Rumunska, Den Rakouska či Den pro svobodnou Čínu se zajímavými zahraničními hosty. Na sobotu 25. února je v prostorách Porotní síně
Vrchního soudu připravena rekonstrukce procesu z padesátých let s mjr. letectva Josefem Bryksem,
válečným letcem Royal Air Force (RAF).

Festival se také připojil k Deklaraci 2012 Iniciativy Právní narovnání zločinů
komunismu,
která byla přijata dne 17. ledna 2012 za přítomnosti zástupců evropských zemí,
spadajících do původní oblasti sovětského komunistického vlivu.

Arcibiskup Duka byl jmenován kardinálem

Pražský arcibiskup se jmenováním kardinálem stává spolu s ostatními nově
jmenovanými kardinály papežovým spolupracovníkem a poradcem v církevních
záležitostech. Podle Kodexu kanonického práva má jako člen sboru kardinálů tři úlohy: volit
společně s ostatními kardinály papeže, být konzistorním poradcem římského papeže
v nejdůležitějších otázkách a pomáhat římskému papeži v každodenní
péči o celou církev. S titulem kardinál jsou spjaty rovněž jisté církevní
slavnostní povinnosti. Jmenování kardinálem nicméně nemění nic na současných
pravomocích a úkolech daných funkcemi pražského arcibiskupa. Arcibiskup Duka svým
jmenováním ovšem získává větší možnosti v jednání
s římskými úřady.

Zdroj: Aleš Pištora — Zd. K.

Tisková zpráva o konání Sněmu KPV 2009 dne 11. a 12. října 2011 v Olomouci

Na tomto sněmu byli zvoleni činovníci KPV pro roky 2011 až 2013. Jednání sněmu určilo cíle pro
další období a potvrdilo jednoznačný postoj politických vězňů komunistického režimu vůči
přetrvávajícím vlivům komunistů a jejich organizací na náš demokratický režim.

Ve dvaceti bodech pracovního programu sněmu byly projednány zprávy orgánů KPV, jejichž funkční
období tímto sněmem skončilo. Po rozpravě k jednotlivým zprávám a jejich
vyhodnocení plénem sněmu, které si zejména všimlo otázek spojených s dosavadní
činností předsednictva, Rady a jednotlivých komisí, bylo vysloveno příslušným orgánům
KPV absolutorium.

Ve volebních projevech kandidátů na funkce v ústředních orgánech KPV zazněly
zejména výzvy k utužení jednoty mezi členy KPV a požadavek ochrany KPV před rozkladnými silami
zvenku i zevnitř.

Rovněž rozprava, vedená k těmto příspěvkům zaznamenala snahu vypořádat se s dosud
nevyřešenými problémy z minulého volebního období, které se týkají
některých členů z poboček KPV. Bližší informace jsou uvedeny v přiloženém souhrnném
usnesení IX. Sněmu KPV.

Významné podněty, připomínky a stanoviska zazněla z diskuze k programovému
zaměření KPV v jeho nastávajícím období, z nichž nejvýznamnější
vybíráme. Programové prohlášení — viz příloha- bylo přijato bez dalších
připomínek. Sněm rovněž schválil několik navrhovaných změn Stanov KPV, které navrhlo předsednictvo.

Následovaly volby nového vedení KPV. Na Sněm bylo delegováno 95 delegátů
s právem hlasovacím. Tito delegáti rozhodovali jménem 3 246 členů Konfederace
politických vězňů, z toho 1781 rehabilitovaných bývalých politických vězňů ČR
o budoucím vedení KPV následovně:

Volba předsedy

KAVALÍROVÁ Naděžda

70

Volba místopředsedů

KOVAŘÍK Zdeněk             

81

ŠEDIVÝ František

81

ŽÍDEK Leo

75

PROCHÁZKA Hubert

68

Volba členů předsednictva

ČEJKA  Čestmír

 72

NERAD Miloslav

 71

KONEČNÁ Olga

 69

KIESLINGER Ivan   

 57

PODPĚRA  Josef

 55

Volba členů  Revizní komise  

ZENÁHLÍKOVÁ Vlastislava

 80

HONOVÁ  Anna

 77

BLATNÁ Milena

71

SUCHOMELA  Josef  

55

Volba členů Smírčí komise        

 RŮŽIČKA  Mirek

    75

 MRÁZEK  Josef

    65

 DVOŘÁKOVÁ  Hana

    58

 MANDRHOLEC  Zdeněk

    55

 ENGELHARDT  Jiří

    49

Po stopách utrpení a naděje aneb Návštěva muzea exilu

Na tematický zájezd do Brna pozval Oldřich Vlasák členy Konfederace politických vězňů ČR, členy
PTP z Královéhradeckého kraje a další zájemce o tuto problematiku.

Návštěva Muzea českého a slovenského exilu v Brně byla spojena s besedou se zajímavými
osobnostmi a majiteli soukromého muzea (Jan a Sabina Kratochvílovi). Tito výtvarníci jsou mimo jiné
také autory výstavy protikomunistického odboje — III. odboj v Československu, která měla svoji
premiéru před šesti lety v Evropském parlamentu v Bruselu. O její uskutečnění se tehdy
zasadil společně se dvěma dalšími europoslanci za ODS i Oldřich Vlasák. Po vernisáži se postaral
o představení expozice v mnoha městech České republiky.

„Muzeum českého a slovenského exilu a emigrace 20. století vzniklo především proto, aby mladá
generace nezapomněla na dramatické události 20. století, které vyhnaly ze země miliony Čechů
i Slováků. Bez prostředků, v mnoha případech bez znalosti jazyka a bez kontaktů začínali tito
lidé v těžkých podmínkách budovat znovu svou existenci. Jsem proto velice rád, že jsem mohl
využít pozvání majitelů muzea — manželů Kratochvílových, a uskutečnit zde návštěvu
společně se svými přáteli z Královéhradeckého kraje,“ uvedl europoslanec a hradecký
zastupitel Oldřich Vlasák.

(Muzeum je nestátní, neziskovou organizací placenou čistě z peněz rodiny Kratochvílovy —
zakladatelé Jan Kratochvíl a Sabina Kratochvílová — a případné pomoci lidí
z exilu a emigrace. Muzeum je zřízeno v prostorách bývalého pivovaru vráceného
v restituci rodině a přestavěného na vzdělávací expozici. Muzeum českého a slovenského exilu a emigrace 20. století bylo založeno z archivu jednotlivců i institucí.)

„Na závěr naší poznávací cesty jsme se zastavili u Památníku
protikomunistického odboje v Bohunicích, jehož autory jsou opět Sabina a Jan Kratochvílovi.
Pomník je věnován protikomunistickému odboji, obětem komunistické zvůle a zničeným
starým Bohunicím. O jeho realizaci a umístění se významnou měrou zasloužil také
bývalý starosta této městské části Brna — Bohunice a dnešní první
náměstek primátora Brna Robert Kotzian, se kterým jsme měli možnost se setkat v již zmíněném
Muzeu exilu a následně u samotného pomníku,“ řekl Oldřich Vlasák.

Eva Veselá

Ing. OLDŘICH VLASÁK (1955) — poslanec  Evropského parlamentu
od 
 roku 2004, opětovně byl do EP zvolen v roce 2009. V europoslaneckém klubu ODS byl zvolen
pokladníkem. Je členem politické skupiny Evropští konzervativci a reformisté (EKR), kde působí jako
koordinátor pro regionální rozvoj. Pokračuje v práci ve Výborech pro regionální
rozvoj a pro dopravu a cestovní ruch. Současně působí v delegacích pro Smíšené
parlamentní shromáždění s Afrikou, Karibikem a Pacifikem, v delegaci pro vztahy s Mercosurem a Parlamentním shromáždění EU-Latinská Amerika. www.vlasak.net

 

Na všechno buď připraven!

Anabáze českého „Motýlka“ komunistickými kriminály z doby, které se dnes
říká padesátá léta. Lubomír Školoud ten příběh na vlastní kůži prožil, Petr
Štěpánek sepsal. Knihu Na všechno buď připraven! vydává nakladatelství Mladá
fronta. Nabízíme ukázku: Leopoldov: Nevím, kdo plánoval přesuny
vězňů, ale někdy koncem léta nás zase připravili na eskortu. Skoro celé samoty a ještě pár muklů
ze společných. Nacpali nás do autobusů a jelo se. Tentokrát ale dlouho. Minuli jsme hranice Čech a Moravy,
minuli jsme hranice Moravy a Slovenska. Začínali jsme tušit nejhorší. Pozdě v noci jsme stanuli před branou
pevnosti zvané Leopoldov. Jestli na mě někdy něco zapůsobilo hnusným dojmem, tak to určitě byl náš
noční příjezd do Leopoldova. Otevřela se obrovská tlama trámové brány a my kousek popojeli.
Pak se otevřela železná brána a my zase kousek postoupili. Následovala další trámová
brána a nakonec drátěná vrata osvětleného koridoru, kterými jsme vjeli na hlavní silnici
leopoldovské pevnosti. Noc, bachaři se samopaly, psi, řadění muklů, vyvolávání jmen. Pak po skupinách na samoty. Každému problesklo hlavou: „Proboha, co mě tady
čeká?“
 Leopoldov byl poslední štací v republice. Když někdo něco provedl
v Jáchymově, šoupli ho na Bory nebo do Kartouz. Když provedl něco na Borech, v Kartouzích nebo na Mírově, mohl si být jistý, že skončí v Leopoldově. A v Leopoldově už si mohl vyvádět,
co chtěl. Odtud se nedostal. Leda na samoty nebo do korekce. Leopoldov se opouštěl jen výjimečně, podařilo se to jen
jednotlivcům. Patřím mezi ně i já, ale o tom až později. Hned druhý den nastala nová buzerace
— leopoldovská.

PETR ŠTĚPÁNEK

Anonce na 2. vydání známé knihy — předvánoční knižní trh -Zd. K.

Po stopách utrpení a naděje aneb Návštěva muzea exilu

Navštívit Muzeum českého a slovenského exilu a emigrace 20. století v Brně umožní
europoslanec Oldřich Vlasák několika desítkám osob z Královéhradeckého kraje.

Na tematický zájezd do Brna pozval Oldřich Vlasák členy Konfederace politických vězňů ČR,
členy  PTP z Královéhradeckého kraje a další zájemce o tuto problematiku.

Návštěva Muzea českého a slovenského exilu v Brně bude spojena s besedou se zajímavými
osobnostmi a majiteli soukromého muzea (Jan a Sabina Kratochvílovi). Tito výtvarníci jsou mimo jiné
také autory výstavy protikomunistického odboje — III. odboj v Československu, která měla svoji
premiéru před šesti lety v Evropském parlamentu v Bruselu. O její uskutečnění se tehdy
zasadil společně se dvěma dalšími europoslanci za ODS i Oldřich Vlasák. Po vernisáži se postaral
o představení expozice v mnoha městech České republiky.

„Muzeum českého a slovenského exilu a emigrace 20. století vzniklo především proto, aby mladá
generace nezapomněla na dramatické události 20. století, které vyhnaly ze země miliony Čechů
i Slováků. Bez prostředků, v mnoha případech bez znalosti jazyka a bez kontaktů začínali tito
lidé v těžkých podmínkách budovat znovu svou existenci. Jsem proto velice rád, že mohu
využít pozvání majitelů muzea — manželů Kratochvílových, a uskutečnit zde návštěvu
společně se svými přáteli z Královéhradeckého kraje,“ uvedl europoslanec a hradecký
zastupitel Oldřich Vlasák.

(Muzeum je nestátní, neziskovou organizací placenou čistě z peněz rodiny Kratochvílovy —
zakladatelé Jan Kratochvíl a Sabina Kratochvílová — a případné pomoci lidí
z exilu a emigrace. Muzeum je zřízeno v prostorách bývalého pivovaru vráceného
v restituci rodině a přestavěného na vzdělávací expozici. Muzeum českého a slovenského exilu a emigrace 20. století bylo založeno z archivu jednotlivců i institucí.)

„Na závěr naší poznávací cesty se zastavíme u Památníku
protikomunistického odboje v Bohunicích, jehož autory jsou opět Sabina a Jan Kratochvílovi.
Pomník je věnován protikomunistickému odboji, obětem komunistické zvůle a zničeným
starým Bohunicím. O jeho realizaci a umístění se významnou měrou zasloužil také
bývalý starosta této městské části Brna — Bohunice a dnešní první
náměstek primátora Brna  Robert Kotzian, se kterým budeme mít možnost se setkat v již
zmíněném Muzeu exilu,“ řekl Oldřich Vlasák.          
                     
                       
                       
              

            
                       
                       
                       
                       
                       
Eva Veselá

Knižní veletrh

…zde představuje průřez antikomunistické a antifašistické literatury za 20 let činnosti — 1991 — 2011, vydávané v součinnosti s Konfederací politických vězňů ČR a pobočky 15 Praha,
Klubem dr. Milady Horákové, Společností Edvarda Beneše a dalšími.

Veletržní novinkou je právě vydaná nová kniha historičky a autorky literatury faktu dr. Zory
Dvořákové „Všední den v kleci … i taková byla totalita“. Autorka se představení knihy osobně zúčastní v pátek 13. a v sobotu 14. května od 14 hodin.

Těším se na Vaši návštěvu: Milan Nevole

Pétépáci od Bílé věže

I když almanach hradeckých pétépáků již opustil tiskárnu, oficiálně bude mezi členy
distribuován až 21. dubna 2011, kdy dojde na jejich jarním setkání 21. dubna 2011 v restauraci
„Pod Strání“ v Hradci Králové k symbolickému křtu brožury.

„Na 54 stránkách se můžeme dočíst, proč a kde tito mladí muži s nálepkou
nespolehliví sloužili, jsou zde i jejich vzpomínky na léta strávená ve vojenských
lágrech. Kromě úplného jmenného seznamu pétépáků jsou v almanachu
i dobové fotografie, dokumenty a také snímky ze současných akcí hradeckých černých
baronů,“ přiblížil obsah knížky Milan Štěpánek.

„V roce 1990 jich bylo 300, dnes je v hradecké organizaci PTP 122 členů. Dosud neskončilo dlouhodobě
projednávané přiznání nároků podle vládního nařízení 135/2008Sb —
zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem. Dosud tedy nemají od státu přiznané
odškodnění za léta strávená ve vojenských táborech nucených prací, bytostně se většiny z nich dotýká i uznání zákona o třetím odboji. Velice si
vážím těchto lidí — bývalých příslušníků PTP. Jsou totiž
součástí paměti národa a nesmírně důležité je jejich poslání: náprava křivd,
kterých se na nich dopustil tehdejší totalitní režim. Heslo, kterým se řídí —
„Nesmíme dopustit, aby se zapomnělo!“, by se mělo neustále připomínat. To byl také jeden
z důvodů, proč jsem rád přispěl k vytvoření Almanachu PTP,“ uvedl hradecký zastupitel Oldřich
Vlasák.

Tuto knížku sice v knihkupectvích neseženete, ale pro ty, kdo mají o ni zájem, nechal Oldřich
Vlasák umístit almanach mezi publikace na svoji webovou stránku www.vlasak.eu. Najdete ji pod odkazem: http://www.vlasak.net/publikace

Pomocné technické prapory (PTP) byly útvary Československé armády, které v letech
1950-
1954 fungovaly pro internaci a převýchovu tzv. politicky nespolehlivých osob,
podléhajících tehdejšímu brannému zákonu. Druhým důvodem jejich vzniku bylo
zajištění levné pracovní síly pro vybraná hospodářská odvětví —
militarizované hospodářství trpělo značným nedostatkem pracovních sil a navíc byli pro
armádu zdrojem nemalých příjmů. Díky PTP také mohli být tito vojáci považovaní
za nespolehlivé, izolováni od bojových útvarů, což se armádnímu velení
v předvečer očekávané války zdálo být nutným opatřením. Pomocnými
technickými prapory prošlo podle historika Jiřího Bílka okolo
60 000 mužů.

21. dubna 2011 Eva Veselá — se svolením Zd. K.