Nejdelší noc – 21. 8. 1968, vernisáž 29. 10. – 15. 11. 2013 Brno

Ambicí těchto institucí není jen zopakovat známé skutečnosti o průběhu invaze pěti
států Varšavské smlouvy, ale prezentovat také nové poznatky a zjištění o vojenském
obsazení Československa v noci z 20. na 21. 8. 1968. K tomu poslouží i dosud
nezveřejněné snímky v Rakousku žijící nizozemské fotografky Okky Offerhaus, které
v roce 2011 získal Národní archiv.

Výstava se koná od 29. 10. do 15. 11. 2013 v Muzeu Českého
a slovenského exilu v Brně
, Štefánikova 22, a poté počátkem prosince pokračuje
na Univerzitě obrany, Kounicova 44.

Zd. K.

Pozvánka na výstavu 2.7. — 26.8.2013: DIKTATURA VERSUS NADĚJE

Výstava je součástí dlouhodobého výstavního projektu, jehož první část,
zachycující 50. léta 20. století, byla veřejnosti představena na podzim roku
2009 v pražském Strahovském klášteře a poté putovala po českých a moravských
diecézích. V letech 2011—2012 rozšířil autorský tým její časový
záběr o léta šedesátá až osmdesátá a profiloval ji také jako podnět
k zamyšlení  nad úlohou duchovních tradic v životě národa. Takto byla poprvé uvedena
v listopadu loňského roku na Papežské univerzitě Svatého Kříže v Římě.

Velehradská prezentace představuje závěrečný díl tohoto projektu a je nejen mou povinností, ale
především ctí poděkovat touto cestou svým obětavým spolupracovníkům, archivářům,
historikům, kněžím, řeholníkům a řádovým sestrám, všem, kteří byli ochotni pomoci, všem,
kteří výstavu podpořili. Je zejména jejich zásluhou, že se podařilo tento výstavní projekt
realizovat na vysoké odborné úrovni a zároveň i občanským a neziskovým způsobem.

Vladimíra Vaníčková — kurátorka výstavy

Zdroj: Zd.K.

Výstava III. odboj v Československu v Hradci Králové 21.6.2013

Otevření výstavy bude v pátek 21. června 2013 od 16,00 hodin pod záštitou
místopředsedy Evropského parlamentu pana Ing. Oldřicha Vlasáka, za účasti místopředsedy Konfederace
politických vězňů ČR Zdeňka Kovaříka a Regionálního klubu Mladých konzervativců v Hradci
Králové.

Zdroj: ZdK

Žádáme radu ÚSTRu

Usnesení ze zasedání Rady KPV ČR dne 15. 05. 2013

1— Nesouhlasíme s personálními změnami, které od svého nástupu do funkce provádí současná ředitelka Mgr. Foglová. Tyto změny jsou ke škodě fungování
ÚSTR.

2 — Nesouhlasíme s tiskovou zprávou Rady ÚSTR ze dne 6. 5. 2013 k předložené koncepci Pavly Foglové. Nesouhlasíme s vysvětlením ředitelky Mgr. Foglové,
ohledně jejího plagiátorství, které se týká její předložené koncepce
ÚSTR, prezentované na jednání Rady ÚSTR při jejím zvolení. Žádáme, aby
zvážila své další setrvání ve funkci ředitelky ÚSTR.

3 — Žádáme Radu ÚSTR, aby bezodkladně vypsala výběrové řízení
na funkci ředitele ÚSTR.

4 — Žádáme členy Rady ÚSTR, kteří volbou Mgr. Foglové na funkci ředitelky
ÚSTR, destabilizovali chod Ústavu pro studium totalitních režimů, aby zvážili své další
působení v Radě ÚSTR.

5— Žádáme, aby prozatímním řízením Ústavu pro studium
totalitních režimů byl pověřen bývalý první náměstek plk. PhDr. Eduard Stehlík, který
je nezpochybnitelně odborně kvalifikovanou osobou.

V Praze dne 15. 05. 2013

Ing. František Šedivý- místopředseda KPV ČR — odsouhlaseno všemi zástupci poboček KPV ČR

Žili a žijí mezi námi

V květnu 2013 si připomínáme významné životní výročí jezuitského
knězeP. doc. PhDr. Karel Říha. Své neuvěřitelné devadesátiny oslavuje zcela nenápadně ve stínunašeho poutního místa, kde působí od 1. 9. 1998.

Pochází z Radkova v okrese Žďár nad Sázavou, kde se narodil 11. května 1923. Dojezuitského řádu vstoupil 5. listopadu 1946. Kněžské svěcení přijal 29. 8. 1967 v německém Görlitzu. Od roku 1968 absolvoval v cizině plné jezuitské studium až
k doktorátu z filozofie v Innsbrucku (1972). Působil v rakouském a italském exilu jako
duchovní správce, jako prefekt a druhý spirituál české teologické koleje Nepomucenum
v Římě a jako spolupracovník Vatikánského rozhlasu. Po svém návratu do vlasti
vedl v letech 1990 až 1997 Katedru filozofie na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity
Palackého v Olomouci, kde byl 12. 11. 1997 jmenován docentem pro obor dějiny filozofie. Habilitoval se prací Identita a relevance. V roce 2001 byl emeritován.AD MULTOS ANNOS!

Josef Pala (Zd. K.)

Zeman bude hájit majora Zemana, myslí si politický vězeň

Obhajoba normalizace ze strany ústavu pro studium totality může skončit i rehabilitací seriálu
o majoru Zemanovi. Myslí si to předák někdejších politických vězňů Leo
Žídek.

Osmdesátiletý místopředseda Konfederace politických vězňů Leo Žídek byl zatčen v roce
1952 a o rok později odsouzen v procesu s údajnou protistátní skupinou. Soud ho poslal
na osm let do  vězení za plánování ilegálního přechodu hranic, sedm let
z tohoto trestu strávil v uranových dolech. Po propuštění musel pracovat jako dlaždič
a patřičné uplatnění nemohl najít ani za normalizace, kdy pracoval jako zásobovač.

Jak hodnotíte změny ve složení rady Ústavu pro studium totalitních režimů
(ÚSTR)?

Jako drastickou čistku, kterou provedl levicí ovládaný Senát. Obávám se ale, že jde
jen o předzvěst něčeho horšího.

Místopředseda Konfederace politických vězňů Leo Žídek.
Čeho?

Nyní chce ústav začít obhajovat období normalizace jako docela neškodnou dobu, v níž se 
každý z nás mohl do jisté míry realizovat. Tohle zpolitizování všeobecné
nostalgie po údajně bezstarostné době je jen přípravou pro poklidné převzetí moci
sociálními demokraty a komunisty. Ústav chce „analyzovat život obyčejného člověka za 
normalizace“, aby se ukázalo, že nám za normalizace nebylo až tak zle. Velká část
národa tento názor ráda přijme, zvlášť když už se nebude tolik mluvit o samotné podstatě
normalizace: o pronásledování ze strany StB, náboženské nesvobodě, nemožnosti cestovat
a soukromě podnikat či svobodně demonstrovat proti režimu.

Myslíte, že po příštích volbách může z ústavu zaznít, že ostudný
normalizační seriál Třicet případů majora Zemana vlastně není tak špatný a historicky je
docela pravdivý?

To se docela dobře může stát.

A nezvedne proti majoru Zemanovi hlas alespoň jeho jmenovec a nyní prezident Miloš Zeman?

Myslím, že ne, protože má také máslo na hlavě. Za pražského jara vstoupil
do KSČ, ovšem po  sovětské okupaci v srpnu 1968 rozhodně nehodil legitimaci KSČ pod pásy
sovětských tanků. Místo toho docela dlouho vyčkával, co se stane.

Při nedávné návštěvě Rakouska označil Zeman sudetské Němce za kolaboranty
s nacistickým režimem, pro které byl poválečný odsun nevyhnutelný, neboť Československo by je
muselo popravit jako vlastizrádce. Za normalizace ale také většina Čechů a Moravanů souhlasila
se sovětskou okupací a tím kolaborovala s Brežněvovým režimem. Neměla by tedy tato většina
nyní žít někde na Sibiři a ve vlasti zůstat jen hrstka čestných, která
nekolaborovala?

Miloš Zeman by k těm čestným určitě nepatřil.

Kdyby tedy Zeman nebyl v roce 1970 při čistkách ve straně z partaje vyloučen, zůstal by
v ní po celou dobu normalizace?

Určitě ano. Kdyby chtěl z KSČ vystoupit na protest proti sovětské okupaci a nastupující
normalizaci, měl na to od srpna 1968 do roku 1970 dost času.

Památník Vojna na Příbramsku, bývalý lágr pro vězně, kteří těžili uran. Mezi ně pařil i Leo Žídek.
Také z tohoto důvodu Konfederace politických vězňů nyní odmítá prezidentu Zemanovi podat
návrhy na vyznamenání zasloužilých účastníků třetího odboje. Vás ale
pravidelně na vyznamenání navrhuje přímo Senát, přijal byste medaili od Miloše
Zemana?

Udělal bych vše proto, abych nemusel. Požádal bych Senát, aby návrh na mé vyznamenání
stáhl.

Možná už Zemana svými názory v médiích natolik rozčilujete, že by
vás stejně nevyznamenal.

To je také možné.

Hovořil jste o situaci v ústavu přímo s některými novými členy rady?

Nová ředitelka Pavla Foglová na schůzku, kterou jsme s ní měli v Senátu, nepřišla.
Dorazili ale Michal Uhl a Lukáš Jelínek, kteří se zaklínali slovy, že ústav
musí zůstat nepolitickou a  neideologickou institucí.

Věříte jim?

Nevěřím. Naopak, ústav je poprvé ve své existenci politizován, když Senát
ovládaný ČSSD a KSČ prosadil levicovou radu ústavu. Ta už vyjádřila doporučení, aby se 
historikové ústavu nezabývali jen Archivem bezpečnostních složek, ale hledali i nové pohledy
na  období normalizace. Z vystoupení Petrušky Šustrové mám dokonce dojem, že normalizaci snad
ani nepovažuje za totalitu. Jenže ta doba byla pořád stejnou totalitou jako v padesátých letech, režim
jen nepotřeboval popravovat a posílat lidi do lágrů, protože drtivá většina národa byla
s režimem a  poměry smířena na věčné časy. A těch pár protestujících nebyl
problém uvěznit a  pohlídat.

Husákův hrob v Bratislavě bývá obložen květinami. Budeme rehabilitovat Husáka i v českých zemích?
Nový člen rady Michal Uhl je synem Petra Uhla, významného disidenta právě z časů normalizace.
Proč by měl obhajovat dobu, během které byl jeho otec vězněn neuvěřitelných devět roků?

Problém je hlubší, než se zdá. Spočívá už ve složení disentu
za normalizace, kdy se do opozice nahrnulo velké množství bývalých komunistů
z padesátých a  šedesátých let. To byla velká chyba disentu! Těmto lidem nikdy nešlo
o zbourání režimu, jen o jeho proměnu k obrazu svému. A také rodina Uhlů uvažuje
přesně takto.

Jak konkrétně může nová rada a nové vedení ústavu škodit demokracii?

Jednoduše. Podívejte se, koho už KSČ nominovala do rad krajských vlád. Zatím je ale možné,
aby si novináři mohli v Archivu bezpečnostních složek, který spravuje ÚSTR, prověřit, kdo jsou ti
lidé zač. Kdo byl estébák a tak dále. Přístup do Archivu bezpečnostních složek
ale může být brzy zkomplikován, možná i znemožněn. Aby nemohla být kompromitována vláda
ČSSD s KSČ, která tu po volbách asi vznikne. K moci, do pozic různých náměstků
ministrů a tak dále, se totiž dostane velké množství někdejších středních kádrů
komunistické strany, o kterých mnoho nevíme. Bez přístupu k archivům se to ani
nedozvíme.

Konfederace politických vězňů už prý byla na pokraji rozpuštění, jenže skandální
proměny v ÚSTR prý konfederaci přinutily ještě vytrvat

Konfederace už má pouhých 1500 členů, přitom nás bylo přes 20 tisíc.
Vymíráme, každý týden chodím po pohřbech. Nějakých aktivních kroků je schopna jen
asi desetina členů konfederace. Dění kolem ústavu pro studium totality nás ale vyprovokovalo.
Nevzdáváme to. Člověk musí udělat maximum, dokud může. Je třeba ještě jít do boje!

Foto: archiv

Zdroj: www.tyden.cz

Prohlášení Politické komise KPV ČR k současnému ohrožení demokracie v ČR

Naopak jsme připustili, že opět povstávají staronové mocenské struktury a již zcela otevřeně pokračuje
útok extremistických levicových sil proti stávajícímu demokratickému řádu.
Komunisté obratně a rafinovaně napadají chybné kroky části politické a zákonodárné garnitury a získávají na svou stranu mnoho nespokojených občanů. Situace
v naší zemi se nyní nebezpečně podobá období mezi koncem druhé světové války a únorem 1948. Představitelé dnešní komunistické strany, která má zastoupení
i v nejvyšších ústavních orgánech, už dnes velmi sebejistě prohlašují, že o jejich
vstupu do vlády rozhodnou voliči. Počítají samozřejmě s podporou sociálních demokratů, jim
nakloněných odborů a jiných spřízněných organizací.

Pražská buňka Strany Práv Občanů ZEMANOVCI iniciovala 11. dubna 2013 v Praze schůzku, na niž
pozvala zástupce ČSSD, KSČM, Asociace samostatných odborů a jiných nevládních organizací, a společně pak ustavili Levicové fórum s cílem přivést naši zemi zpět k socialismu
s rudou tváří. Mezi podporovatele těchto snah jistě nebude chybět Slovanský výbor,
který nesouhlasí s naším členstvím v NATO, nebo Vlastenecké fórum,
jehož součástí je také Klub českého pohraničí, sdružující
někdejší příslušníky Pohraniční stráže. Se zástupci Vlasteneckého
fóra
se 12. dubna setkal i náš dnešní prezident.

Účastníci nově založeného Vlasteneckého fóra souhlasí se spoluprací
sociálních demokratů s komunisty. Ústy předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra
Dufka prohlašují, že je zapotřebí ovládnout Sněmovnu, změnit Ústavu a prosadit zákon
o obecném referendu. Jsou si jisti, že je lidové vrstvy po jejich důkladné demagogické propagandě ve všem podpoří.

Dalším políčkem naši demokracii je rozvrat, který politickými intrikami levice připravil
ÚSTR o staré vedení. Také mnoho dalších odborných pracovníků dostalo již
od čerstvě dosazené ředitelky výpověď. Na protest proti tomuto svévolnému a pučistickému
jednání Rady ÚSTR odstoupila a rozpadla se celá Vědecká rada ústavu.

Přičinila se o to nová Rada ÚSTR v čele s disidentkou Petruškou Šustrovou, která se domnívá, že v době normalizace již nebyla u nás taková totalita jako dříve.
Zapomíná, že komunismus je stále jeden a tentýž. Že komunisté se jenom pružně přizpůsobují
době a podle toho volí jiné formy zacházení s občany, ale stále chtějí ovládat a zotročovat duši člověka a vštěpovat mu nenávratně své bludné ideje o třídním boji a násilně prováděných změnách ve společnosti.

Zajímavá bude na to reakce našeho disentu. Jan Ruml už vybídl veřejnost k diskusi.

My, političtí vězni komunistického režimu s bohatými zkušenostmi s dřívějšími
a neměnnými praktikami komunistů, se vší rozhodností odsuzujeme snahy všech, kteří
nás chtějí opět připravit o svobodné uspořádání demokratické společnosti.
Apelujeme na všechny občany, aby nestáli stranou, ale všemi dovolenými prostředky usilovali o nápravu
dosavadních nedostatků. Aby dokázali ve volbách odmítnout ty strany a kandidáty, kteří
chtějí falešnými sliby o spravedlivější společnosti pod vedením levice získat moc a přivést naši zemi opět do záhuby.

Praha 16.04.2013 — za politickou komisi KPV ČR Leo Žídek