Archiv pro rok: 2007

Opozice žene Ústav pro studium totalit k soudu

Jaké jsou úkoly Ústavu pro studium totalitních režimů

  • zpracovat a zpřístupnit údaje z minulých režimů, což by mělo přispět k pochopení komunismu
    a zároveň zabránit tendenčnímu výkladu historie
  • analyzovat příčiny a způsob likvidace demokratických aktivit v období komunistické totalitní
    moci a zpřístupňovat veřejnosti dokumenty z příslušné éry
  • věnovat se také období nacistické okupace českých zemí

Pracovníci ústavu se budou zabývat vzdělávací a publikační činností. Jedním
z prvních počinů je časopis Paměť a dějiny. Další informace o ústavu jsou na jeho webových
stránkách www.ustrcr.cz.

Opozičním poslancům také vadí formulace zákona, například označení celého
období komunistické vlády za totalitu.

Nelze předjímat, kdy Ústavní soud o návrhu rozhodne. Podnět dostal na starost soudce Jiří
Nykodým, rozhodnout ale o něm musí plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.

Levicové poslance zastupuje před soudem sociální demokrat Zdeněk Jičínský. „Další
poslanci se připojili na základě svého vlastního rozhodnutí, nebylo přijato žádné
usnesení,“ řekl šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.

Levicoví poslanci se obávají, že výsledky bádání státem zřízené
instituce budou lidé pokládat za “oficiální“ a jediný možný výklad dějin.
„Tak bude fakticky omezována ústavně zaručená svoboda vědeckého bádání,“
stojí v návrhu.

Ideologická terminologie

Podle poslanců je chybou zákona také ideologická terminologie. „Zákon autoritativně označuje
úsek československých dějin od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 jako období komunistické
totalitní moci. Nebere v úvahu, že období bylo z hlediska způsobů výkonu státní moci
proměnlivé a nebylo v tomto směru kompaktní,“ upozorňují poslanci.

Zatímco 50. léta podle nich skutečně byla totalitou, v 60. letech se režim postupně demokratizoval, a ani po okupaci vojsky Varšavské smlouvy se prý zcela nevrátil k represivním praktikám z časů kultu
osobnosti.

„Tento stát provedl také řadu opatření pro celkovou společnost obecně pozitivních, zvláště
v oblasti sociální. Jako dílčí příklad lze uvést třeba prohloubení
praktického zrovnoprávnění žen v životě politickém, hospodářském a rodinném či
upuštění od rozlišování mezi dětmi podle jejich původu,“ píšou levicoví poslanci.

Ústav bude studovat i nacismus

Ve stížnosti levice navrhuje Ústavnímu soudu zrušit zákon jako celek. V případě, že by
soudci návrhu vyhověli, ztratil by Ústav pro studium totalitních režimů zákonný podklad pro
své fungování. Alternativně poslanci požadují vypuštění slova totalitní v řadě
pasáží zákona.

Hlavní motivací pravice pro založení ústavu byla snaha soustředit a uspořádat písemnosti
všech bezpečnostních složek komunistického režimu. Zpracování a zpřístupnění dat by
prý mělo přispět k pochopení komunistického režimu a zároveň zabránit tendenčnímu
výkladu historie.

Ústav by měl analyzovat i příčiny a způsob likvidace demokratických aktivit v období
komunistické vlády a zpřístupňovat veřejnosti dokumenty z příslušné éry. Má se věnovat také období nacistické okupace českých zemí. Pracovníci ústavu se budou
zabývat vzdělávací a publikační činností. Jedním z prvních počinů je časopis
Paměť a dějiny.

Zdroj — Novinky, ČTK ,


Vyjádření Konfederace politických vězňů ČR

KPV je překvapena, že legislativec komunistických zákonů, pan Zdeněk Jičínský (bývalý
člen KSČ — nyní ČSSD) se nezměnil ani po 18 ti letech změny od vlády komunismu a dovolí si protestovat
proti možnosti odhalení zločinů komunismu v této zemi.

Ústav pro studium totalitních režimů, který ještě nezačal pracovat je mu trnem v jeho
politického přemýšlení a už nyní hlásá a zastupuje „odporníky“ pro jeho
zrušení. Že by se snad mohly najít — odhalit — jeho osobní souvislosti — iniciativy — na tehdejších zločinech i třeba v oblasti legislativy, ve které je on velice fundován ?

Pane Zdeňku Jičínský, nechte ústav pracovat, tak jak má, vám i vašim souputníkům
„neublížil“ lustrační zákon, zákony o protiprávnosti komunistického režimu,
tak si jistě najdete „skulinu“, kterou vyklouznete z té možnosti, která by vám, náhodou,
mohla byť jen trochu ve vaší politické obratnosti ublížit. Díky současné demokracii jste mohl
řídit i první zasedání parlamentu a to je pro vaše EGO málo?

Skutky a skutečnosti, které byly páchány a to nejen v letech padesátých nelze zapomenout a je
jen nutné se opravdu pravdě podívat do očí a také skutečnou pravdu říci všem, kteří skutky
a skutečnosti doby komunistického režimu neznají a vy jim v tom bráníte — zuby, nehty.

Nebudeme vás soudit a zavírat do kriminálů, tak jako jste to dělali vy — komunisté — ale
bránit tomu, aby minulost byla poznána se už neubráníte — vás bývalých, nebo
i současných komunistů je jen asi 14 %, převážně starších občanů a to ještě těch, kteří byly,
tak jako vy nomenklaturní soudruzi. To vám ještě ani v 21. století nedošlo, že personifikované zločiny Stalina i Gottwalda (o dalších nemluvím) byly samotnými komunisty veřejně
odsouzeny — bohužel nepotrestány.

Jednoznačně nelze dělit režimní systém na různá období — v letech padesátých,
následně umírněnější v letech šedesátých atd. — komunistický režim byl
zločinný ve své podstatě a skutcích a to v celém období jeho absolutní vlády a to
ve všech zemích, kde měl možnost vládnout.

Pane Zdeňku Jičínský — pokuste se s touto skutečnou realitou smířit.

Zd. K. — prosinec 2007

Vláda schválila odškodnění pro příbuzné obětí komunismu

Příplatek k důchodu získají podle slov Jiřího Sezemského, mluvčího ministerstva
práce a sociálních věcí, příbuzní těch, kteří byli za totalitního režimu
popraveni, zemřeli ve vězení nebo byli zastřeleni při útěku přes hranice. Opatření se týká
především vdov a sirotků, kteří přišli kvůli politickým procesům o některého z rodičů.

„Opatřeních ke zmírnění komunistických křivd není nikdy dost, i když se jimi
utrpěná újma samozřejmě nikdy vykompenzovat nedá,“ schvaluje nové příspěvky Džamila
Stehlíková, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny.

Vláda schválila tyto příplatky na návrh Konfederace politických věznů ČR. Ta o jejich
prosazení usilovala už léta. Lidí s podobným osudem jsou v Česku odhadem řádově stovky,
neexistuje ale žádná jejich evidence. Konfederace proto žádá všechny žijící
příbuzné obětí komunismu, aby se co nejdříve přihlásili na adresu jejich pražské
centrály anebo je kontaktovali telefonicky.

Zdroj: Veronika Švihelová, Josef Vaculík, ct24.cz, 22. prosince 2007 

Návštěva u premiéra

Předmětem setkání nebylo jen loučení s rokem 2007 a přání zdraví atd. do nového roku, ale i seznámení s akcemi v roce 2008, které bude KPV pořádat. Pan
premiér byl ze strany KPV požádán o záštitu při slavnostním setkání a koncertu dne
30. března 2008 v Praze na Žofíně, při příležitosti vzpomínkového setkání ke 40.
výročí založení klubu K 231. Žádost byla akceptována a pan premiér přislíbil
účast.

Dále bylo jednáno informativně o přípravě zákona o III. odboji, nárok na odškodnění vdov po popravených a zemřelých v komunistických věznicích.

Setkání zaručeně kladnou přineslo odezvu na obou stranách.

Přítomní zástupci KPV poděkovali za pozvání a všichni se těší na další
vzájemnou spolupráci.

Více viz fotoreportáž na oficiálních
web stránkách premiéra Mirka Topolánka.

Zd. K., prosinec 2007

Radu Ústavu pro studium totalitních režimů povede Kavalírová

Na příštím zasedání 18. prosince chtějí radní debatovat o jmenování
ředitele celého ústavu. Jediným kandidátem je zatím vládní zmocněnec Pavel
Žáček, který v současnosti řídí Archiv bezpečnostních složek ministerstva vnitra.

O vznik ústavu se v parlamentu přeli pravicoví poslanci s levicovou opozicí. Podle té může
nová instituce přinést politické ovlivňování výkladu dějin. Podle pravice má naopak
zpřístupnění dat tendenčnímu výkladu historie zamezit.

Ústav pro studium totalitních režimů by měl archivovat a zveřejnit data bezpečnostních složek
bývalého komunistického Československa. Má se také věnovat období nacistické okupace.
Jedním z prvních počinů Ústavu je časopis Paměť a dějiny, instituce má také vlastní
webové stránky www.ustrcr.cz.

Zd. K. 

Revue Paměť a dějiny

„Při budování ústavu jsme si uvědomovali se stále větší intenzitou, že musíme
vylepšit práci vůči médiím. Že nestačí pouze odhalovat fakta pro úzkou skupinu historiků a odborníků, ale musíme s nejdůležitějšími výsledky našich objevů seznámit širokou
veřejnost. Proto bychom rádi převzali otěže presentace informací o naší minulosti. K faktům se chceme
vyjadřovat podrobněji než běžná média. Je ale problém jak na to jít, aby to bylo nejen poučné, ale
i čtivé. Přestože jsme měli velkou práci s budováním a stěhováním ústavu,
vydali jsme již první číslo čtvrtletníku „Paměť a dějiny“. Na žádost PSP ČR bylo toto
první číslo věnováno druhému odboji za druhé světové války, který je
stále polem neoraným ve vojenské kontrarozvědce. Každý den se objevují nové věci. Přišlo
o život tolik lidí, že nejde toto období našich dějin pominout,“
uvedl PhDr. Pavel Žáček,
ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů při presentaci časopisu v kavárně Academia na Václavském náměstí.

„Od 1. února bude zprovozněna budova na Žižkově a převezmeme sborník archivu ministerstva vnitra. Jedna
část je dosud pod ministerstvem vnitra druhá pod ministerstvem obrany. Instituci s podobným
posláním mají i v Pobaltí, Polsku, Maďarsku a Slovensku. My jsme ale paradoxně dál
v otevřenosti archivu. V Německu mi kolegové řekli, že začerňují a začerňují a jsou byrokratickou
institucí. V Polsku mohou občané do archivu nahlížet jen za asistence tajných služeb.
U nás ne. Již jsem i v Maďarsku avizoval, že jim dýchneme na záda. Náš zákon
nenařizuje začerňovat a zpravodajské služby ho přijaly za svůj. Otevřeli jsme i v Brně v Kanicích
další badatelny,“ říká posluchačům v nabité kavárny Akademia doktor Žáček.
„Byly provedeny mezioborové diskuse a rádi bychom kromě vydávání tohoto čtvrtletníku
pořádali dvakrát do měsíce diskusní panely,“ doplňuje historik Petr Blažek, který přišel na tiskovou konferenci vzhledem k pozdním hodinám i s dcerkou na ruce. Do revue přispěl do rubrik „Zabaveno!“ a “Místa paměti“ působivými články.

„Přílohou časopisu je i CD, které vydala redakce za spolupráce s Mikulášem Kroupou a Adamem
Drdou z „Rádia Česko“, aby čtenáři slyšeli i autentické hlasy těch, o nichž je
v časopisu řeč. První dvě čísla nám dotuje ministerstvo vnitra, pak chceme jít na stánky,“ uvedl šéfredaktor časopisu Petr Koura.

Michal Haslinger — se souhlasem předkladatele Zd. K.

Výstava Do neznáma v Národním zemědělském muzeu

Kritická 50. léta jsou zde zachycena prostřednictvím dobových textových a fotografických
panelů a trojrozměrných předmětů. Přibližují nejen politickou situaci v naší zemi, ale především
nezákonnosti páchané na občanech vlastní země — mj. vystěhovávání sedláků,
vyvlastňování půdy a majetku, vysvětlují původ slova „kulak“, první a druhou vlnu Akce K.,
první pokusy o rehabilitaci v 60. letech, osudy vystěhovaných sedláků, průběh restitucí a obnovu
soukromého hospodaření a zemědělského podnikání v 90. letech.

Výstavu doprovází videoprojekce reportáží s rozhovory osob postižených
komunistickým režimem.

Výstava je určena především školám — lektorský program se zaměřuje na druhé stupně
základních škol, víceletá gymnázia a střední školy. Mladým lidem, ale
i široké veřejnosti chce Národní zemědělské muzeum Praha přiblížit historicky ne vždy
snadný život lidí v zemědělství a především nezákonnosti, k nimž docházelo
v době vlády komunistického režimu.

Tato výstava zároveň vytváří základ pro budoucí stálou expozici „Léta
zkázy a naděje“ připravovanou k otevření na jaře příštího roku na pobočce NZM Praha
v Muzeu českého venkova na Zámku Kačina u Kutné Hory. 

Místo: Národní zemědělské muzeum Praha (Malý sál v 1. patře),
Kostelní ulice 44, Praha 7

Výstava se koná od 14. prosince do 3. února denně od 9.00 do 17.00 hod.

Zd. Kovařík

Prokurátorka se odvolá proti rozsudku za proces s Horákovou

O nesouhlasu s verdiktem Městského soudu v Praze a o odvolání prokurátorky
k vyšší instanci informovala advokátka Zdeňka Havlíková, která Polednovou zastupuje.

„Lhůta na podání odvolání je osm dní. Rozsudek jsme obdrželi minulý týden a odvolání podáme,“ řekla Havlíková. Nechtěla však upřesnit, čím hodlá soud
o nevině své klientky přesvědčit.

Brožová-Polednová dosud v obhajobě tvrdila, že o zmanipulování procesu nevěděla. Osobně se přelíčení neúčastnila kvůli špatnému zdraví, je jí 86 let. To by ji mohlo omluvit
z případného nástupu do vězení.

Soudce Petr Braun její argumentaci neuvěřil. Podle něj nevyužila všech prostředků ke zjištění pravdy a věděla,
že proces je vykonstruovaný. Byla jedním z aktivních článků řetězu, který umožnil fyzickou
likvidaci odpůrců režimu, zdůvodnil rozsudek.

Proces s Horákovou označil Braun za justiční vraždu.

Milada Horáková pracovala v protinacistickém odboji a strávila pět let v německém
vězení. Po válce zastupovala v parlamentu národní socialisty, po únoru 1948 však
z politiky odešla. O rok později ji komunisté zatkli.

Když Brožová-Polednová v soudcovském taláru vstoupila do síně s Miladu Horákovou,
měla za sebou pouhý rok studia práv.

Tehdejší obžaloba vinila Horákovou z přípravy kapitalistického převratu, spolupráce se zrádci režimu a špionáže ve prospěch imperialistických mocností. V zinscenovaném procesu byla
odsouzena k smrti a 27. června 1950 brzy ráno popravena.

Zdroj: Jan Wirnitzer, www.idnes.cz, 10. prosince 2007

Související články:

Byla založena Nadácia Jána Langoša

Jej cieľom je podpora demokratických hodnôt a ich rozvoj, posiľňovanie občianskych
iniciatív vyjadrujúcich postoje občianskej odvahy, podporovanie systematického historického
vedeckého výskumu obdobia neslobody, ktorý povedie k odhaľovaniu pravdy o totalitných režimoch.
Rovnako si kladie za cieľ podporovať novinárov a mediálne aktivity, ktoré budú prispievať
k propagácii myšlienky slobody a obrany demokracie pred totalitnými režimami, zverejňovať pravdu o neodhalenej
časti slovenskej histórie alebo informovať o skutkoch občianskej odvahy. „Jano Langoš bol osobnosťou,
akých v slovenských dejinách nikdy nie je dosť. Táto cena, ktorou štartujeme novú
tradíciu, je vyjadrením medzinárodného rozmeru jeho posolstva. Pri prehlbovaní a rozširovaní
demokratického priestoru v Európe i inde vo svete boli podľa neho kľúčové dva princípy:
pamäť a solidarita,
uviedol Milan Nič, odborný poradca Nadácie Pontis a jej
bývalý programový riaditeľ. Ako zdôraznil správca Nadácie Jána Langoša Filip Vagač,
„Nadácia chce pokračovať v nedokončej práci, ktorú Ján Langoš započal a pokladá za veľmi dôležité oceňovať všetkých ľudí, ktorí sa neboja odhaľovať skryté a bolestivé
miesta našej histórie. Nadácia chce oceňovať skutky občianskej odvahy, či už na domácej alebo zahraničnej
pôde a preto sa rozhodla udeľovať Cenu Jána Langoša.“

Zd. K. — prosinec 2007

Senát zvolil šest ze sedmi členů rady ústavu pro totality

Ze čtyř desítek kandidátů, které navrhli odbojáři, spolky a instituce, senátoři vybrali
v prvním kole Čestmíra Čejku z KPV, spolupracovníka Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Patrika Bendu a děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala
Stehlíka. Stehlík patřil i mezi kandidáty sněmovny, ale zvolen byl až jako kandidát
Národního muzea. Svůj podíl na tom zřejmě mělo i to, že před každou volbou se představitelé
senátorských klubů sešli k poradě.

Zbývajícího člena rady bude Senát vybírat ve čtvrtek. Volit bude mezi bývalým
senátorem KDU-ČSL Janem Zahradníčkem a ředitelem Liberálně-konzervativní akademie CEVRO Ladislavem
Mrklasem, kteří z neúspěšných kandidátů dnešní volby získali nejvíce hlasů. Až
za nimi skončili například ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma, člen protikomunistické
odbojové skupiny bratří Mašínů Milan Paumer, bývalý důstojník BIS Vladimír
Hučín, bývalý disident a diplomat Jiří Gruša nebo exposlankyně za KSČM Jitka Gruntová.

Největší podporu mezi senátory získala prezidentova kandidátka a předsedkyně KPV Naděžda
Kavalírová, která obdržela 55 ze 70 hlasů. Úspěšní kandidáti sněmovny —
rektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala a exministr životního prostředí Ivan Dejmal — byli do rady
zvoleni 46 a 40 hlasy. Neuspěl kandidát ČSSD Vladimír Cisár, který získal pouze
12 hlasů. Stehlík v této volbě jako kandidát KDU-ČSL získal pouze devět hlasů, jako
kandidát Národního muzea pak 43 z 67 hlasů. O hlas méně dostal Benda, který
působí také jako poradce místopředsedy Senátu Jiřího Lišky (ODS). Čejka obdržel
41 hlasů.

Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí,
má lépe než dosud shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace. Rada bude mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování jeho
ředitele. Vážným uchazečem na tuto funkci je současný ředitel archivu bezpečnostních složek ministerstva
vnitra Pavel Žáček, kterého vláda pověřila přípravou vzniku ústavu.

Zdroj: ČTK, ceskenoviny.cz

Fotoreportáž: Den otevřených dveří Ústavu pro studium totalitních režimů

V Den boje za svobodu a demokracii se konalo mnoho vzpomínkových setkání k uctění
této památky. Symbolicky byl právě tento den dnem otevřených dveří ve nově vznikajícím
Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek.

Slavnostní setkání zahájil vládní zmocněnec vlády ČR pro organizační
přípravu zřízení a zabezpečení řádného chodu Ústavu pro studium totalitních
režimů ve spolupráci s odborem Archiv bezpečnostních složek Pavel Žáček. Ve svém projevu shrnul
dosavadní vývoj, připomněl Jána Langoše a přítomné informoval o průběhu organizačních
příprav vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, které
mají svoji řádnou činnost zahájit k 1. únoru 2008.

S projevem vystoupil Přemysl Sobotka, předseda Senátu PČR, zdravice předsedy vlády ČR Mirka Topolánka byla
přečtena v zastoupení, dále promluvili místopředseda Senátu PČR Jiří Liška, náměstek
ministra vnitra Zdeněk Zajíček, starostka Prahy 3 Milena Kozumplíková a předsedkyně KPV ČR Naděžda
Kavalírová.

Dne otevřených dveří se také zúčastnil mj. kardinál Miloslav Vlk, velvyslanec USA Richard W. Graber
a velvyslanec Polské republiky Jan Pastwa.

Veronika Benešová

Pokud si přejete některou z fotografií v originální kvalitě, napište nám její
číslo (zobrazí se po kliknutí pravým tlačítkem myši na obrázek, položka
Vlastnosti, Vlastnosti obrázku) na e-mail web.kpv@seznam.cz, rádi Vám fotografii
zašleme.